Tolimati.cz

Letos jsme to s letnĂ­mi cestami pojali skuteÄŤnÄ› velkoryse – proÄŤ jezdit na jih jen jednou, kdyĹľ to jde dvakrát, Ĺľe ano . TakĹľe jsme na konci ÄŤervence nevyrazili tradiÄŤnÄ› do Jizerek nebo tam nÄ›kam, ale k JarmilinÄ› babiÄŤce a dÄ›dovi do Razgradu, coĹľ je mÄ›sto zvĂ­ci cca Berouna na severu Bulharska, cca 120 km od moĹ™e. Pravda, zpočátku se tam dalo akorát tak leĹľet v bazĂ©nu (pokud si ÄŤlovÄ›k nechtÄ›l hrát na zvolna grilovanĂ˝ kuĹ™e), ale po pár dnech vĂ˝hnÄ› se tam udÄ›lalo velmi příjemnÄ›, takĹľe jsme mohli jezdit po okolĂ­, zkoumat mĂ­stnĂ­ atrakce (zejmĂ©na vykopávky starořímskĂ˝ho mÄ›sta Abritus), sledovat koncerty v rámci mĂ­stnĂ­ho Festivalu kyselĂ˝ho mlĂ­ka (ano, ÄŤtete správnÄ›) apod. No a následnej tĂ˝den u moĹ™e ve VarnÄ› byl taky prima – za zmĂ­nku stojĂ­ delfinárium nebo moĹ™skĂ˝ akvárium, vĂ˝borná zmrzlina (podobnÄ› dobrou majĂ­ akorát v Itálii – v tomhle mÄ› Bulharsko velice pĹ™ekvapilo), dobrĂ˝ vĂ­no a tak. HodnÄ› zajĂ­mavá byla vĂ˝stava fotek Alexandra Ivanova, kterej fotĂ­ Bulharsko z výšky (vÄ›tšinou z paraglidĹŻ) podobnÄ› jako mnohem slavnÄ›jší Yann Arthus-Bertrand zbytek svÄ›ta. Já taky trochu trápil foťák, ale vĂ­cemĂ©nÄ› jen reportážnÄ› – koho to zajĂ­má, mrknÄ›te sem.

No a druhá pĹŻlka srpna tradiÄŤnÄ› patĹ™ila jihoitalskĂ˝mu Garganu. PodobnÄ› jako vloni (a na rozdĂ­l od pĹ™edchozĂ­ch let) jsme tam letos v podstatÄ› nepotkali mrak, coĹľ je ideálnĂ­ pro válenĂ­ na pláži, relaxovánĂ­, dobĂ­jenĂ­ baterek a vĂ˝robce zmrzliny, kterou se tam v tomhle poÄŤasĂ­ ÄŤlovÄ›k musĂ­ vážnÄ› cpát na kila, jinak se upeÄŤe. MĂ©nÄ› ideálnĂ­ je takovĂ˝ vedro pro vĂ˝lety do okolĂ­ a focenĂ­ bouĹ™kovĂ˝ho nebe, takĹľe jsem se s foťákem tentokrát omezil hlavnÄ› na vĂ˝chody a západy slunce. Velmi příjemnĂ˝m zážitkem byl zas po dvou letech vĂ˝let na ostrovy Tremiti, kde moĹ™e kupodivu nezvykle bouĹ™ilo a nedalo se tak potápÄ›t na nÄ›kterĂ˝ch oblĂ­benĂ˝ch mĂ­stech, ale zase se na to krásnÄ› koukalo. Tomáše tentokrát (zaplaĹĄpámbu) netrápila žádná nemoc a tak si mohutnÄ› užíval moĹ™e i další radovánky, Nika se staronovou parĹĄaÄŤkou AneĹľkou podnikaly nájezdy na mĂ­stnĂ­ trhy s korálky, kabelkami a dalšími ozdobiÄŤkami, jednou se nám ve vlnách málem povedlo pĹ™evrátit pĹŻjÄŤenĂ˝ šlapadlo, prostÄ› tradiÄŤnĂ­ pohoda. Jinak se Rodi docela mÄ›nĂ­ – tamÄ›jší konšelĂ© se koneÄŤnÄ› rozhodli dotáhnout konkurenÄŤnĂ­ Peschici a Vieste a postavit pořádnĂ˝ molo s vlnolamem, ÄŤĂ­mĹľ se tradiÄŤnĂ­ panorama zmÄ›nilo ve staveništÄ›. PříštĂ­ rok má bĂ˝t hotovo a zprovoznÄ›no, tak uvidĂ­me, co to s atmosfĂ©rou ve mÄ›stÄ› udÄ›lá…

Vzhledem ke zmĂ­nÄ›nĂ˝mu vĂ˝letu na ostrovy si tentokrát fotostroj docela uĹľil a jsou z toho hned dvÄ› galerie, takĹľe pokud chcete, kouknÄ›te sem. A tady, resp. tady zase najdete tradiÄŤnĂ­ch pár cvakĹŻ rodiny a kamarádĹŻ. Enjoy!

Sakra, nÄ›jak jsem sem zapomnÄ›l povÄ›sit link na fotky z nĂ­Ĺľe popsanĂ©ho londĂ˝nskĂ©ho vĂ­kendu, aÄŤ uĹľ na galerii visĂ­ pĹ™es tĂ˝den. NuĹľe, koho zajĂ­majĂ­, kouknÄ›te sem – odshora aĹľ po fotku The City 3, zbytek jsou zas jinĂ˝ mÄ›sta. Enjoy!

To se mi takhle obÄŤas v lednu pĹ™ihodĂ­, Ĺľe kolem sebe vidĂ­m divnĂ˝ racky. Loni mi k nim pomohla poslednĂ­ deska Kate Bush a vznikla z toho Aerial Series, letos si tak jdu nocĂ­, poslouchám pro zmÄ›nu Still Life od Van der Graaf Generator (poprvĂ© asi tak po 15 letech :)) a najednou vidĂ­m snÄ›m duchoptákĹŻ. Tak jsem je párkrát cvaknul, pokud vás zajĂ­majĂ­, kuk sem.

KdyĹľ se chci podĂ­vat na hezkĂ˝ fotky moĹ™skĂ˝ho pobĹ™eží, otevĹ™u si stránky Philipa Plissona, Guye Edwardese… a teÄŹ uĹľ i Radima Spitzera. Ani ne tĹ™icetiletej fotograf pĹŻvodem z ÄŚech Ĺľije a fotĂ­ v Austrálii (hlavnÄ› Sydney a okolĂ­) a pokud obÄŤas chodĂ­te na veĹ™ejnĂ˝ fotoservery u nás i jinde, moĹľná ho znáte pod nickem jammer79. HroznÄ› se mi lĂ­bĂ­, jak chytá moĹ™e v pohybu v kaĹľdĂ˝m svÄ›tle – málokterĂ˝ho fotografa napadne nasadit na objektiv nÄ›kolik ND filtrĹŻ najednou a zĂ­skat tak ÄŤtvrtvteĹ™inovĂ˝ pohybovĂ˝ rozostĹ™enĂ­ ve chvĂ­li, kdy za normálnĂ­ch okolnostĂ­ nic podobnĂ˝ho nenĂ­ moĹľnĂ˝. Kdo Radima nezná, kouknÄ›te sem.

Dlouho se tu nic neobjevilo, coĹľ mÄ›lo podobnÄ› jako kaĹľdĂ© lĂ©to jedinĂ˝ dĹŻvod – tradiÄŤnĂ­ mnoharodinovou vĂ˝pravu na jih Itálie do Gargana. Letos probÄ›hla uĹľ podesátĂ©, ovšem mĂ­sto pokojnĂ© oslavy jubilea zaÄŤala pĹ™inejmenším pro nás ponÄ›kud dramatiÄŤtÄ›ji – vinou svinĂ­ bakteriĂ­ jsme dva dny po plánovanĂ˝m termĂ­nu odjeli jen my s Dominikou a dalo se mluvit o velkĂ˝m štÄ›stĂ­, Ĺľe za náma mohli Jarmila s Tomem dorazit na druhej tĂ˝den. ZatracenĂ˝ malĂ˝ brebery… ale nakonec se zadaĹ™ilo aspon z poloviny, dobĹ™e tak.

SamotnĂ˝ Gargano patĹ™ilo tentokrát k nejlenivÄ›jším v dÄ›jinách, na ÄŤemĹľ se podepsalo pĹ™edevším poÄŤasĂ­ – takovĂ˝ vedro nepamatuju, pokud nepoÄŤĂ­tám cca 17 kapek pĹ™edposlednĂ­ den, tak celou dobu nesprchlo, mraky jsme za tÄ›ch 14 dnĂ­ vidÄ›li asi tak dva. Relaxuje se v tom dobĹ™e, ovšem moje obvyklĂ© okruĹľnĂ­ jĂ­zdy po vnitrozemĂ­ pĹ™išly vĂ˝raznÄ› zkrátka, do auta jsem se dokopal všehovšudy jednou. Po ÄŤtyĹ™ech letech jsem tak vynechal svou oblĂ­benou Ischitellu, za coĹľ se jĂ­ dodateÄŤnÄ› na dálku omlouvám (pro neznalĂ©: klĂ­dek, Ischitella je mÄ›sto, ne osoba :)). Nezdarem skonÄŤil i pokus o pěší zdolánĂ­ nejvyšší garganskĂ© hory Monte Calvo, protoĹľe teplota ve stĂ­nu (kterej tam nikde nebyl) atakovala ÄŤtyĹ™icĂ­tku, nad pekelnÄ› vzdálenĂ˝m vrcholem praĹľilo slunce a pod nĂ­m krouĹľily nÄ›jakĂ˝ okřídlenĂ˝ potvory, asi ne přímo supi, ale vypadaly podobnÄ› a na náladÄ› nepĹ™idaly. TakĹľe jsme se tentokrát intenzivnÄ› vÄ›novali válenĂ­ na pláži a vyžíránĂ­ rodianskĂ˝ch zmrzlináren, na dobrodruĹľstvĂ­ dojde jindy.

ÄŚĂ­mĹľ chci naznaÄŤit, Ĺľe ani fotky tentokrát nedopadly bĹŻhvĂ­jak, nádhernĂ˝ bouĹ™kovĂ˝ mraky poslednĂ­ch let jsem si mohl tak akorát pĹ™edstavovat, slunce pralo a pralo, zkrátka vÄ›tšina pokusĹŻ se omezovala na vĂ˝chody/západy slunce a zkoumánĂ­, jak nejlĂ©pe umĂ­stit stativ do vln, aby to na fotce vypadalo dobĹ™e a pĹ™itom to foťák pĹ™eĹľil . NicmĂ©nÄ› koho to zajĂ­má, mĹŻĹľe se podĂ­vat sem, a pokud byste chtÄ›li vidÄ›t řádÄ›nĂ­ dÄ›tĂ­ na pláži ÄŤi další momentky z natáčenĂ­, kouknÄ›te na pár fotek sem nebo sem.

Dlouho jsem sem nedal žádnej tip na zajĂ­mavou fotogalerii, tak to napravĂ­m. Pokud máte rádi fotky přírody a nejste zastánci realistickĂ˝ho pojetĂ­ za kaĹľdou cenu, tj. pokud se vám lĂ­bÄ›j spíš sytĂ˝ barvy neĹľ odstĂ­ny šedi, patrnÄ› si Michaela Andersona oblĂ­bĂ­te. Pro krajináře je to tĂ©měř povinná záleĹľitost, taková škola svÄ›tla a kompozice se jen tak nevidĂ­ – Anderson se podobnÄ› jako tĹ™eba Guy Edwardes nebo Ladislav Kamarád drží osvÄ›dÄŤenĂ˝ch kompoziÄŤnĂ­ch zásad a podobnÄ› jako jmenovanĂ­ mistĹ™i dokazuje, Ĺľe ne všechna pravidla se hodĂ­ jen k tomu, aby se porušovala. No a já jen oÄŤarovanÄ› zĂ­rám a dÄ›kuju Markovi do Bratislavy za tip…

LetnĂ­ chozenĂ­ po Tatrách jsem nezaĹľil mraky let a kdyĹľ jsme s Markem, Litou, Radimem a dalšími dobrodruhy z Fotografovani.cz domluvili letnĂ­ pÄ›tidennĂ­ vĂ˝let do Roháčů, těšil jsem se jak malej. OpÄ›t se mimochodem potvrdilo, Ĺľe se dovolená na Slovensku vyplatĂ­ z mnoha dĹŻvodĹŻ – bydleli jsme v chatkovĂ˝ osadÄ› Krajinka za Zubercem ve výšce cca 900 mnm přímo pod horami za ceny, za kterĂ˝ vás v ÄŚechách nechajĂ­ tak postavit stan u vody, a ubytovánĂ­ bylo pĹ™itom pomÄ›rnÄ› (no, spíš velmi) komfortnĂ­ – v kaĹľdĂ˝ chatce dvÄ› dvoulĹŻĹľkovĂ˝ loĹľnice, obĂ˝vák, kuchynka, sprcha a WC, v areálu hospoda, ohništÄ› a potok, prostÄ› pohoda. Po zahřívacĂ­ procházce po RoháčskĂ˝ch plesech pĹ™išel vrchol vĂ˝pravy – start ve 2 ráno, abychom stihli vĂ˝chod slunce na hĹ™ebenech (coĹľ obnášelo příjemnej, leÄŤ ponÄ›kud dobrodruĹľnej dvouhodinovej noÄŤnĂ­ vejšlap o cca 900 výškovĂ˝ch metrĹŻ, pĹ™iÄŤemĹľ jsme celou cestu pĹ™emýšleli, kterej ze stĂ­nĹŻ za stromem je ten hladovej medvÄ›d, co jsou teÄŹ v Roháčích pĹ™emnoĹľenĂ­), pak parádnĂ­ cesta po hĹ™ebenech z BrestovĂ© pĹ™es SalatĂ­n, Spálenou a Pacholu aĹľ na BanĂ­kovskĂ˝ sedlo, cca 30 km, pĹ™evýšenĂ­ radši ani nepoÄŤĂ­tám, poÄŤasĂ­ přálo, skvÄ›lá cesta. JeštÄ› jednou obří dĂ­ky Markovi, LitÄ›, PetĹ™e, Karlovi a dalším dobrodruhĹŻm, taktĂ©Ĺľ tatranskĂ©mu poÄŤasĂ­, medvÄ›dĹŻm za absenci, penzionu Ĺ indlovec za vĂ˝hodnou polohu pĹ™i návratu, prima chatárce… uĹľ se tam těším znova, druhá pĹŻlka toho hĹ™ebene nám ještÄ› zbĂ˝vá. Jo a fotky tady.

Jestli mám v něčem kliku, jsou to fotovĂ˝pravy na Slovensko. S lidma z fotografovani.cz jsme po roce opÄ›t naplánovali vĂ­kendovĂ˝ chozenĂ­ (resp. vĂ˝pady lanovkou) po Tatrách a začátek byl ĂşplnÄ› stejnej jako loni – v pátek po cestÄ› hnus, humus, bahno ve vzduchu, viditelnost cca 5 m a neutěšenej pocit, Ĺľe k focenĂ­ budou akorát tak sklenice s grogem. A pak sobota ráno, na nebi ani mráček, modro, slunce, snĂ­h a paráda. Na rozdĂ­l od minulĂ˝ho roku nikdo nepodnikal zmatenĂ˝ pokusy o focenĂ­ vĂ˝chodu slunce a s pár lidmi jsme se hned po ránu rozjeli do TatranskĂ˝ Lomnice za účelem pokoĹ™enĂ­ LomnickĂ˝ho štĂ­tu. Byl jsem na nÄ›m jednou v ĹľivotÄ› cca pĹ™ed 25 lety, od tĂ˝ doby se leccos zmÄ›nilo – nahoĹ™e je vybudovanej chodnĂ­ÄŤek pĹ™es celej vrchol, ze kterĂ˝ho jsou komplet Tatry jak na dlani. A bylo na co dĂ­vat, pohled zcela srovnatelnej s ÄŤervnovĂ˝m Watzmannem. SkvÄ›lĂ˝ poÄŤasĂ­ vydrĹľelo aĹľ do nedÄ›lnĂ­ho odpoledne, v sobotu jsme prochodili stránÄ› okolo PopradskĂ˝ho plesa, v nedÄ›li následoval pĹ™esun do Roháčů, část vĂ˝pravy fotila závody psĂ­ch spĹ™eĹľenĂ­ okolo Zuberce, jednĂ­m slovem paráda. Kdo chcete vidÄ›t fotky, mrknÄ›te sem (odshora aĹľ po Vánici 2 je to z letoška, zbytek ze zmĂ­nÄ›nĂ˝ lonskĂ˝ vĂ˝pravy). Do Roháčů se s Markem, Litou a dalšími plánujeme vrátit v ÄŤervnu, jsem zvÄ›davej, jestli poÄŤasĂ­ opÄ›t vyjde…

UĹľ jsem tu pĹ™ed ÄŤasem psal, Ĺľe galerie od lĂ©ta vĂ­cemĂ©nÄ› leĹľela ladem – dĂ­lem za to mohly technickĂ˝ problĂ©my, dĂ­lem moje neschopnost. No, minimálnÄ› prvnĂ­ dĹŻvod uĹľ neplatĂ­, takĹľe se nemám na co vymlouvat a radši jsem tam nÄ›co pĹ™ihodil. Tady najdete pár fotek z podzimu a dosavadnĂ­ho ponÄ›kud nezimnĂ­ho prĹŻbÄ›hu zimy, tady je ještÄ› nÄ›co málo z letnĂ­ho Mnichova. A pokud toužíte vidÄ›t vykopávky z Peace Frog (Ĺ tÄ›páne sorry ) na prosincovĂ˝m koncertu na SlamnĂ­ku, kouknÄ›te sem.

No a kdyĹľ jsme u Peace Frog, máme za sebou prvnĂ­ letošnĂ­ hranĂ­ v Chateau (dříve Chapeau) Rouge na StarĂ˝m mÄ›stÄ›, bylo to takovĂ˝ vcelku normálnĂ­, cca 50 lidĂ­, vÄ›tšinou turisti ze zahraniÄŤĂ­, klub nepatĹ™il k nepříjemnÄ›jším, ale co, zahráli jsme si. Zato jedna nemilá zpráva: vinou vytĂ­ĹľenĂ­ jednoho z ĹľabĂ­ch mužů odpadá koncert s Janis Joplin Revivalem 3. Ăşnora v HluboÄŤepĂ­ch, koho jsem uĹľ stihl pozvat, prosĂ­m škrtnÄ›te si to. A mĂ­sto toho pĹ™ijÄŹte příštĂ­ ÄŤtvrtek (18.1) do Jet Clubu na Ĺ˝iĹľkov (web zde, Orebitská 5). Další koncert v Praze na sebe asi dá pár tĂ˝dnĹŻ ÄŤekat…

PĹ™ed pár dny se odehrál další sraz lidĂ­ z fotografovani.cz, tentokrát v Beskydech. PoÄŤasĂ­ tentokrát focenĂ­ ĂşplnÄ› nepřálo, pĹ™esto se našli 4 stateÄŤnĂ­, kteří bÄ›hem jednoho dne obešli pĹŻlku zmĂ­nÄ›nĂ©ho pohoří a dostali se aĹľ na jeho vrchol, tj. Lysou horu. (PĹŻvodnÄ› nás bylo 7, ale 30 km bylo na nÄ›kterĂ© účastnĂ­ky příliš a v pĹŻlce to vzdali.) CelĂ© to spunktoval Martin Ĺ ., na fotce 2. zprava, kterĂ©mu tĂ­mto budiĹľ podÄ›kováno. Pro mÄ› osobnÄ› mÄ›la vĂ˝prava jeden vcelku zajĂ­mavej dĹŻsledek – Lysou horou jsem si zkompletoval sbĂ­rku navštĂ­venĂ˝ch nejvyšších vrcholĹŻ pohoří v ÄŚesku, takĹľe teÄŹ uĹľ ÄŤekaj jen Andy a Himálaj . Jinak mÄ›l sraz vcelku obvyklej prĹŻbÄ›h, tj. pohoda, vĂ­no a tak, jen to focenĂ­ tentokrát pĹ™išlo trochu zkrátka. Jedna z mála fotek, která snad nestojĂ­ za okamĹľitĂ˝ smazánĂ­, visĂ­ tady. (Jinak slibuju, Ĺľe uĹľ zase zaÄŤnu věšet fotky i k sobÄ› na galerii, od září ji dost zanedbávám – jenĹľe napĹ™ed nefungoval upload, pak nebylo co věšet, neb dostat se k focenĂ­ je pro mÄ› teÄŹ docela svátek, a teÄŹ jsem na to s návalem jinĂ˝ch vÄ›cĂ­ nÄ›jakou dobu ani nevzdech. Ale všechno bude…