Tonya Graves & New Orchestra of Dreams
Tuesday, April 20th, 2010
Moc příjemnej koncert jsme zažili ve čtvrtek v Městský knihovně.
Tonye Graves zjevně nestačí hraní s Monkey Business a tak se vrhla na
zpívání se swingovým bigbandem, kterému šéfuje Štěpán Smetáček
(kdysi třeba Wanastowy Vjecy a mraky jiných, často dost tvrdých kapel). Zní
to trochu nesourodě, ale po Gabrielovi v Berlíně už věřím na fúze
všeho druhu – a opět to vyšlo :). Tonya je samozřejmě bluesová a
soulová hvězda a hodně nabroušený dechy za zády jí sluší nadmíru,
hodně se mi to líbilo aranžérsky, žádnej konvenční model „chorus
– sólo – chorus“, dechy si s kytarou a klávesama
pěkně odpovídaly a výsledek vůbec nezněl nijak muzeálně, naopak.
Ostatně ani výběr písní nebyl zas tak pietní – jistě, hrál se
Mackie Messer nebo pár soulových standardů, ale taky Manic Depressions
(Hendrix) nebo Aqualung (Jethro Tull) a obě patřily vůbec k nejlepším.
I Smetáček umí swingovat velmi dobře, což je u bývalýho
punkera/metalisty/bigbíťáka příjemný překvapení. Snad jen škoda
tý poněkud koženě působící knihovny, kdyby si u toho člověk mohl
trochu zaskákat třeba v Lucerna Music Baru nebo v Akropoli, bylo by
to ještě lepší, ale i takhle moc příjemná věc.
Moc příjemnej koncert jsme zažili ve čtvrtek v Městský knihovně. Tonye Graves zjevně nestačí hraní s Monkey Business a tak se vrhla na zpívání se swingovým bigbandem, kterému šéfuje Štěpán Smetáček (kdysi třeba Wanastowy Vjecy a mraky jiných, často dost tvrdých kapel). Zní to trochu nesourodě, ale po Gabrielovi v Berlíně už věřím na fúze všeho druhu – a opět to vyšlo :). Tonya je samozřejmě bluesová a soulová hvězda a hodně nabroušený dechy za zády jí sluší nadmíru, hodně se mi to líbilo aranžérsky, žádnej konvenční model „chorus – sólo – chorus“, dechy si s kytarou a klávesama pěkně odpovídaly a výsledek vůbec nezněl nijak muzeálně, naopak. Ostatně ani výběr písní nebyl zas tak pietní – jistě, hrál se Mackie Messer nebo pár soulových standardů, ale taky Manic Depressions (Hendrix) nebo Aqualung (Jethro Tull) a obě patřily vůbec k nejlepším. I Smetáček umí swingovat velmi dobře, což je u bývalýho punkera/metalisty/bigbíťáka příjemný překvapení. Snad jen škoda tý poněkud koženě působící knihovny, kdyby si u toho člověk mohl trochu zaskákat třeba v Lucerna Music Baru nebo v Akropoli, bylo by to ještě lepší, ale i takhle moc příjemná věc.
