Tolimati.cz

A kdyĹľ jsme u tÄ›ch muzikantĹŻ seniorĹŻ, nelze se nezmĂ­nit o koncertu tohohle slavnĂ˝ho bigbandu z Havany (kdo má rád latinskou muziku, patrnÄ› vidÄ›l stejnojmennej WendersĹŻv film nebo z nÄ›j aspoďż˝? slyšel soundtrack, pro ostatnĂ­: BVSC nenĂ­ ani tak regulĂ©rnĂ­ kapela jako spíš volnĂ˝ a promÄ›nlivĂ˝ sdruĹľenĂ­ hudebnĂ­kĹŻ hrajĂ­cĂ­ch ve zmĂ­nÄ›nĂ˝m klubu, nejvÄ›tší hvÄ›zdou byl zpÄ›vák Ibrahim Ferrer, po jeho smrti obÄŤas parta muzikantĹŻ z klubu vyjede do svÄ›ta bez nÄ›j). Kapela vystupovala v KongresovĂ˝m centru alias Pakulu a já byl pĹ™ed začátkem trochu skeptickej, jestli se v tomhle studenĂ˝m a sterilnĂ­m prostĹ™edĂ­ vĹŻbec podobná muzika mĹŻĹľe chytit, ale naštÄ›stĂ­ se obavy nepotvrdily a Orquesta (podobnÄ› jako kdysi Patti Smith nebo Lou Reed) tu koĹľenou atmosfĂ©ru rychle rozbila. Pravda, podle prvnĂ­ch dvou skladeb by se mohlo zdát, Ĺľe koncert pojede podle populárnĂ­ho jazzovĂ˝ho schĂ©matu chorus na ÄŤtyĹ™i akordy – mraky sĂłl – chorus – konec, coĹľ mÄ› obecnÄ› moc nebavĂ­, ale zhruba od tĹ™etĂ­ pĂ­snÄ› sĂłlovĂ˝ exhibice hodnÄ› ustoupily, muzikanti zaÄŤali hrát mnohem vĂ­c do kapely a byla to vážnÄ› paráda. Podle plakátĹŻ byli hvÄ›zdami orchestru pĹ™edevším elektrickej kytarista Manuel Galbán, trumpetista Guajiro Mirabal, trombonista Aguaje Ramos a basák Cachaito LĂłpez, parádnĂ­ práci ale odvedli i ostatnĂ­ – napĹ™. oba o generaci mladší zpÄ›váci (jmĂ©na si nepamatuju), podobnÄ› mladej pianista Chocolatito nebo akustickej kytarista/man­dolinista (nebo co to bylo za nástroj) Barbarito Torres. A mÄ› z pochopitelnĂ˝ch dĹŻvodĹŻ totálnÄ› odvaĹ™ila rytmická sekce tvoĹ™ená tĹ™emi perkusisty- kaĹľdej z nich hrál vÄ›tšinou nÄ›co ĂşplnÄ› jinĂ˝ho a v pravidelnĂ˝ch intervalech se všichni sešli dohromady, coĹľ kupodivu absolutnÄ› nepĹŻsobilo chaoticky, naopak to pĂ­snĂ­m dodávalo nesmĂ­rnÄ› zajĂ­mavej spodek. No, z nÄ›kterejch tÄ›ch rytmĹŻ se mi nohy klepaly ještÄ› ráno po koncertÄ›. PánovĂ© navĂ­c navzdory vysokĂ˝mu vÄ›ku hráli skoro dvÄ› a pĹŻl hodiny, pod pĂłdiem se zhruba od pĹŻlky tanÄŤilo jak o Ĺľivot, zkrátka skvÄ›lej zážitek. Ale stejnÄ›… to by to fakt příštÄ› nešlo udÄ›lat tĹ™eba v LucernÄ›?

Loni v lĂ©tÄ› jsem udÄ›lal jedno z nejpitomÄ›jších rozhodnutĂ­ v ĹľivotÄ› vĹŻbec. ZvaĹľoval jsem, zda jĂ­t ÄŤi nejĂ­t na Cohena do Sportovky, a zvĂ­tÄ›zila varianta ÄŤ.2 – nechtÄ›lo se mi na tak komornĂ­ muziku do velkĂ˝ haly, lĂ­stky byly drahĂ˝ jak pes a navĂ­c jsem si říkal, Ĺľe pán uĹľ je pĹ™ece jen za zenitem a nechce se mi sledovat, jak se na pĂłdiu hodinku trápĂ­ a pak s Ăşlevou zmizĂ­ v zákulisĂ­.

Jak to nakonec dopadlo, všichni vĂ­me – pán odehrál strhujĂ­cĂ­ tĹ™i hodiny, účastnĂ­ci jednohlasnÄ› mluvili i psali o ĹľivotnĂ­m zážitku a já cca 2 mÄ›sĂ­ce reagoval na slovo Cohen temnĂ˝m vrÄŤenĂ­m a zhoršenĂ­m nálady o 250% s pocitem, Ĺľe druhou šanci nedostanu (psalo se o poslednĂ­m turnĂ©, tentokrát na rozdĂ­l od rĹŻznĂ˝ch PhilĹŻ CollinsĹŻ velmi uvěřitelnÄ›) a ani si ji, jsa pochybovaÄŤnĂ˝m debilem, nezasloužím. A hele, spravedlnost neexistuje, i my nehodnĂ­ budeme mĂ­t příleĹľitost k reparátu. KonkrĂ©tnÄ› nejspíš 29. srpna v Praze ve VysoÄŤanech – na webu O2 arĂ©ny, nebo jak se teÄŹ ta hala vlastnÄ› jmenuje, se píše o koncertu jako o hotovĂ˝ vÄ›ci a ve stĹ™edu maj zaÄŤĂ­t prodávat lĂ­stky. Sám Cohen na svĂ˝ch stránkách Prahu v itineráři zatĂ­m nemá, ale Bratislava o den dřív je podle všeho jistá, takĹľe kdyby náhodou Praha nevyšla, mizĂ­m koncem prázdnin coby žíznivá čára k Dunaji. Asi zaÄŤnu stříhat metr.

Aktualizace 28.4.: Cestovat netĹ™eba, Praha uĹľ je i na Cohenovo oficiálnĂ­m webu. Od zĂ­tĹ™ka se prodávajĂ­ lĂ­stky. DoporuÄŤuje se neotálet .

DvoumÄ›sĂ­ÄŤnĂ­ interval pro fotovĂ˝pravy do hor se pomalu stává standardem, coĹľ je dobĹ™e (pravda, dal bych si klidnÄ› i ÄŤastÄ›ji, ale holt praotec ÄŚ. se mĂ­sto pod horama usadil v placce, cĂ­le jsou tudĂ­Ĺľ daleko a já mĹŻĹľu akorát tak závidÄ›t Markovi a jemu podobnĂ˝m, kteří to majĂ­ málem za barákem). Tentokrát to padlo na Malou Fatru. Naposled jsem tam byl nÄ›kdy v hloubi bolševika na gymplu a v podstatÄ› skoro nic jsem si z toho nepamatoval, takĹľe mÄ› aĹľ pĹ™ekvapilo, jak je to tam příjemnĂ˝ (skalnatej Rozsutec, travnatej a zvlnÄ›nej hlavnĂ­ hĹ™eben, famĂłznĂ­ viditelnost na všechny strany apod.). K zajĂ­mavĂ˝ atmosfĂ©Ĺ™e pĹ™ispÄ›lo i jarnĂ­ klima, dole bylo na koupánĂ­, nahoĹ™e se poslednĂ­ skifanatici ještÄ› pokoušeli lyĹľovat na zbytcĂ­ch snÄ›hu. Bydleli jsme ve Ĺ tefanovĂ© pod sedlem Medziholie, rannĂ­ vĂ˝chodovka byla o nÄ›co nároÄŤnÄ›jší neĹľ minule na Chopku (dlouhej nástup dolinou), poÄŤasĂ­ vyšlo (uĹľ tradiÄŤnÄ› – knock knock) fantasticky, setkánĂ­ s kamarády (s nÄ›kterĂ˝mi po pĹŻlroce) potěšilo, skvÄ›lá ÄŤesneÄŤka dtto a vĂ˝sledky mĹŻĹľete případnÄ› najĂ­t tady.