
Debris, Dejvické divadlo
Monday, May 18th, 2009
Je skvělý, když někdo úspěšnej a slavnej občas
opustà osvědčený vyjetý koleje a pustà se do
něčeho, co ho oÄŤividnÄ› bavĂ, aÄŤkoli se to vymyká
obvyklýmu standardu a výsledek je po všech stránkách nejistej.
Peter Gabriel takhle občas udělá skvělou scénickou nebo
filmovou hudbu (Ovo apod.), Paul Verhoeven natočil po všech těch
Terminátorech vynikajĂcĂ ÄŚernou knihu a
v DejvicĂch hrajou Debris od Dennise Kellyho. Po Tereminovi,
Hamletovi, DraÄŤĂm doupÄ›ti, 39 stupnĂch atd. nÄ›co
úplně jinýho, čistě z ekonomickýho hlediska možná
krok vedle (nebylo vyprodáno, coĹľ je v DejvicĂch unikát).
NicmĂ©nÄ› reĹľĂrujĂcĂ Krobot zasloužà za
odvahu pochvalu zvĂci Kilimandžára.
Výše uvedené hry Dejvičáků se vyznačujou mimo jiné
skvÄ›le vystavÄ›nĂ˝m pĹ™ĂbÄ›hem a vcelku
strhujĂcĂm dÄ›jem, na coĹľ u Debris mĹŻĹľete rovnou
zapomenout. V celý hodinu a půl dlouhý hře se vyskytujou jen
dvě postavy-sourozenci (Martha Issová a Václav Neužil),
navĂc si skoro nepovĂdaj, 90% ÄŤasu zabĂrajĂ
monology jednoho nebo druhýho. A hned prvnà dva opravdu stojej za
to – bratĹ™ĂÄŤek lĂÄŤĂ bizarnĂ
sebevraĹľdu otce (ukĹ™iĹľovánĂ), sestra zase smrt matky
tÄ›snÄ› pĹ™ed porodem (udušenĂ kostĂ
z kuĹ™ete). V podobnĂ˝m duchu se odvĂjĂ spousta
scĂ©n hry. DÄ›j neÄŤekejte, nejdĹŻleĹľitÄ›jšĂ
myšlenka znà zhruba takhle: pokud vyrůstáte
v dostateÄŤnÄ› deformovanĂ˝m prostĹ™edĂ, budou vám
všechny deformace pĹ™ipadat v zásadÄ› normálnĂ, aĹĄ
si okolĂ myslĂ cokoli. Kdo chce, mĹŻĹľe hledat paralelu
třeba s dětma vyrostlýma v ghettu
v TerezĂnÄ› nebo na podobnĂ˝ch mĂstech. NenĂ
ĂşplnÄ› jasnĂ˝, co je realita a co jen
představa/halucinace/hra, ale když něčà život
takjakotak pĹ™ipomĂná noÄŤnĂ mĹŻru, je to
v podstatÄ› jedno. KaĹľdopádnÄ› budete mĂt o ÄŤem
cestou z divadla mluvit.
Hry podobnýho typu majà většinou v repertoáru
hlavně amatérský divadla. Absolutně nic proti nim, ba naopak.
Nicméně je skvělý vidět tenhle kus v totálně
profesionánĂm provedenĂ. Herci, zvuk, nasvĂcenĂ,
to nemělo chybu. Pokud vám nevadà experimenty, neváhejte.
A nebojte se, o občasný hodně zábavný momenty tu
nenĂ nouze – napĹ™Ăklad pĂseñ Dead Puppies
Aren't Much Fun (pokraÄŤovánĂ: They don't come when you call / They
don't chase squirrels at all) nás rozchechtala zcela
spolehlivÄ›…
Je skvÄ›lĂ˝, kdyĹľ nÄ›kdo Ăşspěšnej a slavnej obÄŤas opustĂ osvÄ›dÄŤenĂ˝ vyjetĂ˝ koleje a pustĂ se do něčeho, co ho oÄŤividnÄ› bavĂ, aÄŤkoli se to vymyká obvyklĂ˝mu standardu a vĂ˝sledek je po všech stránkách nejistej. Peter Gabriel takhle obÄŤas udÄ›lá skvÄ›lou scĂ©nickou nebo filmovou hudbu (Ovo apod.), Paul Verhoeven natoÄŤil po všech tÄ›ch Terminátorech vynikajĂcĂ ÄŚernou knihu a v DejvicĂch hrajou Debris od Dennise Kellyho. Po Tereminovi, Hamletovi, DraÄŤĂm doupÄ›ti, 39 stupnĂch atd. nÄ›co ĂşplnÄ› jinĂ˝ho, ÄŤistÄ› z ekonomickĂ˝ho hlediska moĹľná krok vedle (nebylo vyprodáno, coĹľ je v DejvicĂch unikát). NicmĂ©nÄ› reĹľĂrujĂcĂ Krobot zasloužà za odvahu pochvalu zvĂci Kilimandžára.
Výše uvedenĂ© hry DejvičákĹŻ se vyznaÄŤujou mimo jinĂ© skvÄ›le vystavÄ›nĂ˝m pĹ™ĂbÄ›hem a vcelku strhujĂcĂm dÄ›jem, na coĹľ u Debris mĹŻĹľete rovnou zapomenout. V celĂ˝ hodinu a pĹŻl dlouhĂ˝ hĹ™e se vyskytujou jen dvÄ› postavy-sourozenci (Martha Issová a Václav NeuĹľil), navĂc si skoro nepovĂdaj, 90% ÄŤasu zabĂrajĂ monology jednoho nebo druhĂ˝ho. A hned prvnĂ dva opravdu stojej za to – bratĹ™ĂÄŤek lĂÄŤĂ bizarnĂ sebevraĹľdu otce (ukĹ™iĹľovánĂ), sestra zase smrt matky tÄ›snÄ› pĹ™ed porodem (udušenĂ kostĂ z kuĹ™ete). V podobnĂ˝m duchu se odvĂjĂ spousta scĂ©n hry. DÄ›j neÄŤekejte, nejdĹŻleĹľitÄ›jšà myšlenka znĂ zhruba takhle: pokud vyrĹŻstáte v dostateÄŤnÄ› deformovanĂ˝m prostĹ™edĂ, budou vám všechny deformace pĹ™ipadat v zásadÄ› normálnĂ, aĹĄ si okolĂ myslĂ cokoli. Kdo chce, mĹŻĹľe hledat paralelu tĹ™eba s dÄ›tma vyrostlĂ˝ma v ghettu v TerezĂnÄ› nebo na podobnĂ˝ch mĂstech. NenĂ ĂşplnÄ› jasnĂ˝, co je realita a co jen pĹ™edstava/halucinace/hra, ale kdyĹľ něčà život takjakotak pĹ™ipomĂná noÄŤnĂ mĹŻru, je to v podstatÄ› jedno. KaĹľdopádnÄ› budete mĂt o ÄŤem cestou z divadla mluvit.
Hry podobnĂ˝ho typu majĂ vÄ›tšinou v repertoáru hlavnÄ› amatĂ©rskĂ˝ divadla. AbsolutnÄ› nic proti nim, ba naopak. NicmĂ©nÄ› je skvÄ›lĂ˝ vidÄ›t tenhle kus v totálnÄ› profesionánĂm provedenĂ. Herci, zvuk, nasvĂcenĂ, to nemÄ›lo chybu. Pokud vám nevadĂ experimenty, neváhejte. A nebojte se, o obÄŤasnĂ˝ hodnÄ› zábavnĂ˝ momenty tu nenĂ nouze – napĹ™Ăklad pĂseñ Dead Puppies Aren't Much Fun (pokraÄŤovánĂ: They don't come when you call / They don't chase squirrels at all) nás rozchechtala zcela spolehlivÄ›…