
Leavin’ on a jet plane…
Tuesday, October 23rd, 2007
V poslednĂ dobÄ› jsem denĂk trochu (no, spĂš
dost) zanedbával. Vinou pracovnĂho šrumce jsem sem nestihl napsat
pár vÄ›cĂ, co jsem chtÄ›l – napĹ™Ăklad Ĺľe
Verhoevenova Černá kniha je fakt hodně dobrej, byť
depresivnĂ film, vyznÄ›nĂm trochu
pĹ™ipomĂnajĂcĂ The Proposition (lidi jsou
v jádru přÚernĂ˝ svinÄ› a kaĹľdĂ˝
rozhodnutà vede ke špatným koncům). Taky jsem se tu chtěl
zmĂnit o nádhernĂ˝ knĂĹľce PoslednĂ rodina
v Anglii od Matta Haiga, coĹľ je na prvnĂ pohled takovej trochu
grotesknĂ pĹ™ĂbÄ›h vyprávÄ›nej psem (konkrĂ©tnÄ›
labradorem), na druhej vcelku zajĂmavá detektivka a na
tĹ™etĂ vĂc neĹľ zajĂmavej román o slepĂ˝m
dodrĹľovánĂ povinnostĂ, kladech a záporech
lpěnà na starejch hodnotách apod. A nestihl jsem, já
ostuda, napsat ani o velmi podařeným koncertu Peace Frog ve
Vejprtech, kterej sice zaÄŤal docela dobrodruĹľnou jĂzdou
v čerstvě zasněžených Krušných horách, ale
nakonec se velmi zadaĹ™il (od ÄŤervencovĂ˝ho SlamnĂku jsme si tak
dobře nezahráli). A teď nějakou dobu opět nebudu
stĂhat, ale z ĂşplnÄ› jinĂ˝ho dĹŻvodu – viz titulek,
vĂc zatĂm z vrozenĂ˝ povÄ›rÄŤivosti psát nechci
(znám se, jakmile něco moc rozkecávám, tak to nevyjde),
kaĹľdopádnÄ› dám vÄ›dÄ›t cca za mÄ›sĂc…
V poslednĂ dobÄ› jsem denĂk trochu (no, spĂš dost) zanedbával. Vinou pracovnĂho šrumce jsem sem nestihl napsat pár vÄ›cĂ, co jsem chtÄ›l – napĹ™Ăklad Ĺľe Verhoevenova ÄŚerná kniha je fakt hodnÄ› dobrej, byĹĄ depresivnĂ film, vyznÄ›nĂm trochu pĹ™ipomĂnajĂcĂ The Proposition (lidi jsou v jádru přÚernĂ˝ svinÄ› a kaĹľdĂ˝ rozhodnutĂ vede ke špatnĂ˝m koncĹŻm). Taky jsem se tu chtÄ›l zmĂnit o nádhernĂ˝ knĂĹľce PoslednĂ rodina v Anglii od Matta Haiga, coĹľ je na prvnĂ pohled takovej trochu grotesknĂ pĹ™ĂbÄ›h vyprávÄ›nej psem (konkrĂ©tnÄ› labradorem), na druhej vcelku zajĂmavá detektivka a na tĹ™etĂ vĂc neĹľ zajĂmavej román o slepĂ˝m dodrĹľovánĂ povinnostĂ, kladech a záporech lpÄ›nĂ na starejch hodnotách apod. A nestihl jsem, já ostuda, napsat ani o velmi podaĹ™enĂ˝m koncertu Peace Frog ve Vejprtech, kterej sice zaÄŤal docela dobrodruĹľnou jĂzdou v ÄŤerstvÄ› zasněženĂ˝ch KrušnĂ˝ch horách, ale nakonec se velmi zadaĹ™il (od ÄŤervencovĂ˝ho SlamnĂku jsme si tak dobĹ™e nezahráli). A teÄŹ nÄ›jakou dobu opÄ›t nebudu stĂhat, ale z ĂşplnÄ› jinĂ˝ho dĹŻvodu – viz titulek, vĂc zatĂm z vrozenĂ˝ povÄ›rÄŤivosti psát nechci (znám se, jakmile nÄ›co moc rozkecávám, tak to nevyjde), kaĹľdopádnÄ› dám vÄ›dÄ›t cca za mÄ›sĂc…