
Fuckin’ Weather Tour aneb Watzmann 2009
Monday, June 29th, 2009
Na přechod Watzmanna (2715 m, dominanta Berchtesgadenských Alp a
druhá nejvyššà hora Německa) jsem se těšil od
června 2006, kdy jsme tam strávili famóznà prodlouženej
vĂkend s Jarmilou (ale hĹ™eben jsme vinou snÄ›hu
nepĹ™ešli). Letos jsme tam vyrazili se zajĂmavou partou
tvoĹ™enou nÄ›kolika fotomagory a pár dalšĂmi kamarády.
Současné počasà ovšem dělá průšvihy a trable tu
i onde, tak proč by mělo šetřit bandu photolocos et al.
někde na alpským hřebeni, že. Ještě v pátek
odpoledne, při dlouhém výstupu z Königssee (600 m) na chatu
Watzmannhaus (1930 m), bylo občas mezi mraky vidět modré nebe,
pořádně se rozpršelo až ve finálnà fázi výstupu
a já psal od půllitru Radleru Jarmile optimistickou zprávu, že jsme
Watzmannhaus dobyli téměř suchou nohou (při
zmĂnÄ›nĂ©m prvovĂ˝stupu v r. 2006 nás promáčela
jedna z nejvÄ›tšĂch prĹŻtržà mraÄŤen, co jsem
zažil). Ještě jsem stihl spokojeně kvitovat, že se tým
chatařů na Watzmannhausu vĂcemĂ©nÄ› nezmÄ›nil, tĂm
ovšem podobnost s pĹ™edchozĂ akcĂ
vĂcemĂ©nÄ› konÄŤila – tehdy se druhĂ˝ den mraky roztrhaly
a od té doby od rána do večera pálilo slunce, teď se naopak nad
Watzmannem zatáhlo, mraky se toÄŤily ze všech stran a poÄŤasĂ
stĹ™Ădalo jen dvÄ› polohy – hnusnÄ› a hodnÄ›
hnusnÄ›. VĂ˝sledky na prvnĂ pohled nejsou pĹ™Ăliš
povzbuzujĂcĂ – plánovanĂ˝ pĹ™echod všech
třà vrcholů se (opět) nezdařil kvůli půlmetru
čerstvě napadanýho sněhu, na již částečně
zaplacenou chatu Kärlingerhaus jsme se tak nedostali a z focenĂ
taky nic moc nebylo, neb jsme oba dny za úsvitu jen zachmuřeně
sledovali hustý mraky všude. Jedinou výjimkou bylo cca 5 minut
v sobotu veÄŤer, z nichĹľ pocházĂ toto – jindy
standard, teď zlatem vyvážená vzácnost. Navzdory všemu to ale
byl skvÄ›lej vĂkend – dobytĂ Hochecku (2650 m,
prvnĂ z WatzmannovĂ˝ch vrcholĹŻ) rozhodnÄ› nenĂ
špatnej výkon, prošli jsme se parádně a zase se potvrdilo, že
drsnÄ›jšà podmĂnky utuĹľej spoleÄŤnost a aspoñ bude
na co vzpomĂnat. OÄŤ mĂ©nÄ› fotek, o to vĂc
srandy… TakĹľe Ado, Jitko, Karle, Lukoko a Pepe dĂky moc,
uĹľili jsme si to a přÚtÄ› holt lĂp objednáme to
poÄŤasĂ. 
Na přechod Watzmanna (2715 m, dominanta Berchtesgadenských Alp a
druhá nejvyššà hora Německa) jsem se těšil od
června 2006, kdy jsme tam strávili famóznà prodlouženej
vĂkend s Jarmilou (ale hĹ™eben jsme vinou snÄ›hu
nepĹ™ešli). Letos jsme tam vyrazili se zajĂmavou partou
tvoĹ™enou nÄ›kolika fotomagory a pár dalšĂmi kamarády.
Současné počasà ovšem dělá průšvihy a trable tu
i onde, tak proč by mělo šetřit bandu photolocos et al.
někde na alpským hřebeni, že. Ještě v pátek
odpoledne, při dlouhém výstupu z Königssee (600 m) na chatu
Watzmannhaus (1930 m), bylo občas mezi mraky vidět modré nebe,
pořádně se rozpršelo až ve finálnà fázi výstupu
a já psal od půllitru Radleru Jarmile optimistickou zprávu, že jsme
Watzmannhaus dobyli téměř suchou nohou (při
zmĂnÄ›nĂ©m prvovĂ˝stupu v r. 2006 nás promáčela
jedna z nejvÄ›tšĂch prĹŻtržà mraÄŤen, co jsem
zažil). Ještě jsem stihl spokojeně kvitovat, že se tým
chatařů na Watzmannhausu vĂcemĂ©nÄ› nezmÄ›nil, tĂm
ovšem podobnost s pĹ™edchozĂ akcĂ
vĂcemĂ©nÄ› konÄŤila – tehdy se druhĂ˝ den mraky roztrhaly
a od té doby od rána do večera pálilo slunce, teď se naopak nad
Watzmannem zatáhlo, mraky se toÄŤily ze všech stran a poÄŤasĂ
stĹ™Ădalo jen dvÄ› polohy – hnusnÄ› a hodnÄ›
hnusnÄ›. VĂ˝sledky na prvnĂ pohled nejsou pĹ™Ăliš
povzbuzujĂcĂ – plánovanĂ˝ pĹ™echod všech
třà vrcholů se (opět) nezdařil kvůli půlmetru
čerstvě napadanýho sněhu, na již částečně
zaplacenou chatu Kärlingerhaus jsme se tak nedostali a z focenĂ
taky nic moc nebylo, neb jsme oba dny za úsvitu jen zachmuřeně
sledovali hustý mraky všude. Jedinou výjimkou bylo cca 5 minut
v sobotu veÄŤer, z nichĹľ pocházĂ toto – jindy
standard, teď zlatem vyvážená vzácnost. Navzdory všemu to ale
byl skvÄ›lej vĂkend – dobytĂ Hochecku (2650 m,
prvnĂ z WatzmannovĂ˝ch vrcholĹŻ) rozhodnÄ› nenĂ
špatnej výkon, prošli jsme se parádně a zase se potvrdilo, že
drsnÄ›jšà podmĂnky utuĹľej spoleÄŤnost a aspoñ bude
na co vzpomĂnat. OÄŤ mĂ©nÄ› fotek, o to vĂc
srandy… TakĹľe Ado, Jitko, Karle, Lukoko a Pepe dĂky moc,
uĹľili jsme si to a přÚtÄ› holt lĂp objednáme to
poÄŤasĂ.