Tolimati.cz

Ještě než se všichni rozjedeme na dovolený a prázdniny apod., tak si Žabička zahraje na místě, kde se kdysi poprvé ukázala na veřejnosti – v baru Škabetka na Smíchově (roh Zborovské a Vodní). Koncert se odehraje ve čtvrtek 8.6. od 20 hodin. Když jsme ve Škabetě hráli naposled, měli jsme snad nejdivočejší publikum ze všech našich koncertů v historii kapely, tak doufáme, že budete ctít tradici. Moc se na vás těšíme a pokud se vše povede, bude překvápko v podobě dvou nových písní.

Stána K. mi poslala milej animovanej obrázek. Doporučuju všem, který nervově či emocionálně vyčerpává práce, škola, péče o děti apod. a potřebujou se uklidnit. Nedoporučuju továrním dělníkům, mohl by se dostavit opačný účinek .

Nechápu, čím jsme si to zasloužili, ale letos tady asi budou fakt hrát úplně všichni. Tuhle jsem kupříkladu v autě poslouchal nějakej živák Nicka Cavea a říkám si, taky by to sem zase moh' nabrat. Další den kouknu do novin a hele, Caveovo koncert v Praze už je ohlášenej. (Od tý doby poslouchám kolem dokola PJ Harvey a doufám, že se efekt zopakuje – zatím nic, hergot.)

Tož popořadě: první zásek bude už 20.6., kdy v rámci United Islands of Prague hraje na Žofíně fakt lahůdka, trio Medeski, Martin & Wood. Další den jedem do Blavy na Stinga, následně přijde smršť koncem července: 19.7. přijede do Státní Opery (eh… tam jsem byl naposled s dědečkem někdy v roce 1980) Suzanne Vega, tentokrát jen se španělou a basákem Viscegliou. V týhle podobě jsme ji zažili už na Jamu 1999 a bylo to skvělý. O den později hraje v Hušákbordelu Clapton a 22.7. je ve Stromovce hodně zajímavej festival Music in the Park a tedy Sinéad O'Connor (ehhmm… tuhle jsem v autě poslouchal geniální desku Faith and Courage a říkal jsem si, že sem zas by někdy mohla… ale to už znáte), Blind Boys of Alabama (neznáte? ale jo, zpívaj s Gabrielem Sky Blue na poslední desce Up) nebo Vernon Reid. No a poslední série přijde v září: 22.9. opět v Hušákdeklu Pearl Jam a 30.9 . již zmíněnej Nick Cave v Pakulu – když tam udělal atmosféru Lou Reed, zvládne to Mikuláš taky.

A to se omlouvám všem, jejichž zdehrající oblíbence sem nepíšu, protože mi tolik neříkaj – namátkou třeba Guns n'Roses, Placebo a koneckonců i Stones, který už jsem viděl mockrát a už jsem nasycen. Fakt zvláštní rok, takovouhle koncentraci jsme tu dlouho neměli. Tak ještě ta PJ Harvey…

Tak jsme zdárně absolvovali koncert v rámci filmového festiválku na vodní tvrzi v Popovicích u Benešova. Celá akce vypadala velmi zábavně – ani zdání oficiality, naopak jsem měl pocit, že jsme se přenesli časem kamsi do éry Zlatýho kopce a dalších underground vesnických komunit ze 70. let (mladší si laskavě nastudují příslušnou literaturu, mělo by stačit projít si starší ročníky Revolver Revue). Nádhernej, nicméně polorozpadlej barák (ale s novou střechou), zašlej nábytek, pivo z pípy v kelímkách, bramboračka, děti, psi apod. S tím ovšem ostře kontrastovala nejlepší aparatura, na kterou jsme s Peace Frog kdy hráli – s tím by šla nazvučit snad i Lucerna a byla by to špička. Lidí tam moc nebylo, ale atmosféra byla příjemná. Jen škoda, že pořadatelé přistoupili hodně undergroundově i k dodržení časovýho plánu akce – měli jsme hrát od devíti, nicméně to probíhal ještě před-předchozí bod programu a nakonec jsme na pódium lezli někdy po jedenáctý, přičemž většina lidí seděla venku u ohně. V sále bylo v tu chvíli asi tak 10 polospících jedinců a 3 nadšený tanečnice, který si to užily na 100%. Koncert tak místy připomínal ukolébavku na dobrou noc, zejména Riders on the Storm měli v tomto ohledu velkej úspěch . No, ale snad se to aspon těm několika statečným líbilo, my jsme si díky tomu prima zvuku docela zahráli. Příště si to dáme od 2 od rána… ;)

Lidi z fotografova­ni.cz zase upekli víkendovej sraz, základna se tentokrát nacházela u Rejštejna na Šumavě. K mé velké radosti se tam opět sešla akční jednotka ve složení Marek, Lita, Milan, Radim a moje maličkost, která už na minulém sraze v Tatrách pokořila mnohé okolní vrcholy a ani teď jsme se nenechali zahanbit. Pravda, když jsme dorazili pod nejvyšší horu Šumavy (Grosser Arber, Bavorsko) a zjistili, že lanovka proti plánu nejede, tak to moc na vítězství nevypadalo, ale nakonec jsme to vydupali nahoru po svejch (ještě teď mě bolej nohy). Jinak byl víkend hlavně ve znamení vody (jarní tání, potůčky, potoky i dravý řeky všude). Celá akce (až na jeden výstup s totálně mimoidním personálem v hospodě na Modravě, kde nevědí, co jsou to borůvkový knedlíky) byla velmi příjemná, počasí přálo, fotky snad vyšly docela dobře – podívejte se sami. Ta přemíra vodních motivů si vyžádala novou sekci v galerii, další fotky najdete v existujících sekcích (tady a trochu i tady) a pokud by si někdo, třeba kolegové ze zmíněné jednotky Action 5, chtěl dát celej víkend chronologicky, pak koukněte sem.

Recenze na tenhle zfilmovanej Moorův comic (kterej ale jiný zfilmovaný comics na pohled nijak zvlášť nepřipomíná), k němuž napsali scénář bráchové Wachowští (Matrix) jsou dneska všude, přidám teda jen doporučení – jděte na to. Do kina, protože mnohý scény jsou doslova žrádlo pro oko a na monitoru nebo na obrazovce to nemůže tak vyniknout. Tak dobrou antiutopii jsem neviděl snad od dob zfilmovanýho 1984 – někde jsem četl, že obraz totalitní Anglie s pařvavým náckem v čele není tak silnej jako nadvláda strojů ve zmíněným Matrixu, ale sorry, vzhledem ke zkušenosti s bolševikem na mě zlo zabírá mnohem víc v podobě velmi realisticky vystřiženejch politiků než coby nuly a jedničky materializovaný do formy brejlatýho agenta. Mimochodem ideální film pro předvolební dobu – kdo ho uvidí a pak v červnu hodí do krabice lístek Paroubkovi nebo nedejbože komunistům, nemá mozek. (Aktualizační poznámka: Dopsal jsem tenhle report, otevřu Idnes a vykoukne na mě tohle. Kouzlo nechtěnýho… trochu k pláči.)

A ještě jedna věc mě pobavila. Vendetta je tak anglická, že to víc už snad ani nejde. Natalie Portman se snaživě pere s britským akcentem, Hugo Weaving coby tajemnej mstitel V kolem sebe trousí hlášky, který by asi v Hollywoodu neprošly pro nepochopení, vizuální stylizace diktátora Sutlera a demonstrací jeho blízkejch připomíná ze všeho nejvíc The Wall (zase červená a černá) a motiv totality a individuální vzpoury je pojatej zcela, zcela evropsky. Přesto film rozlítil mnohý americký neo-cony a jejich zdejší přícmrndy, který v něm viděj ošklivej útok na svýho miláčka Bushe. Lepší důkaz rčení o potrefený huse jsem dlouho neviděl .

Tak už máme jasno, kde a kdy se odehraje další koncert Peace Frog. Čeká nás to už příští sobotu (13.5.) od 21 h v Popovicích u Benešova, což nejsou kozlí Popovice, a hrajem v rámci filmovýho festivalu na tamější vodní tvrzi. Není to daleko, tak doražte, ostatní program (viz plakát) taky vypadá vcelku zajímavě. (Osobně se dost těším na to, jak si dám po našem koncertě sklenku něčeho dobrýho a budu koukat na Bergera, Bukowskýho, Jeannii, Woofa, Huda a další – už jsem je neviděl mnóóóho let.) Spojení je v tom plakátu taky…