Tolimati.cz

A teď rychle k něčemu veselejšímu – v pondělí 10.11. hraje Peace Frog opět ve svém nejoblíbenějším pražském působišti Na Slamníku (Wolkerova ulice v Bubenči kus od Hradčanský, ale to už stejně všichni dávno víte). Po roce a půl se tam sejdeme s kapelou Elektrický oslík, předchozí koncert v týhle sestavě se podařil náramně, tak doufáme, že to vyjde podobně. Hraje se od 20 h, doražte včas, na Slamníku se musí končit před půlnocí a stejně budou všichni zdrhat na metro, takže asi začnem přesně. Těšíme se!

P.T. čtenáři tohoto deníku patrně vědí, že se tu prakticky vůbec nepíše o tzv. causách veřejných, neb názory lidu obecného na politiku etc. lze najít už na tolika blozích, že by další podobnej k ničemu nebyl (a navíc považuju za důležitější jiný témata). Dokonce ani poslední volební výsledky z minulýho týdne mě k reakci nedohnaly, byť mě dlouho nic tak nezprudilo. Leč všechno má svůj strop a dneska jsem v listování narazil na takovou šílenost, že mi to nedá…

Žilo, bylo kdysi Radio Wave. Popravdě spíš bylo a už moc není, protože někomu asi vadilo, takže ho pánové bdící nad frekvencemi vykázali z éteru na internet, ale o tom tenhle příběh nevypráví. Vypráví o instituci jménem Rada Českého rozhlasu, která dohlíží na to, aby stanice ČRo (i Wave) vysílaly hezky česky korektně vyváženě blabla. I stalo se, že na Radiu Wave kdosi pustil skladbu Swastika Eyes od Primal Scream (aneb velkej, dosti protibushovsky zaměřenej hit anglický kapely, dávno hranej všude po světě, v podstatě téměř mainstream). A začaly se dít věci – Rada ČRo patrně zaznamenala podezřelé slovo a nenapadlo ji nic lepšího než obvinit Wave… z propagace fašismu. Jako podklad sloužil následující „překlad“ (uvozovky jsou nutné, přece jen nehodlám poplivat své řemeslo, mám ho vcelku rád :)).

Originál: Your soul don’t burn, You dark the sun / You rain down fire on everyone / Scabs police government thieves / Venal psychic amputees, your parasitic, your syphilitic / Swastika eyes, she got swastika eyes / I’ll vent my spleen / I’ll keep my dreams.

„Překlad“: Vaše duše hoří / Ať sype ohen na každého / Stávkokaze, policii, vládní zloděje / Parazitický syfilitiky / Máš oči hákového kříže / Vyliji si svou sklíčenost / Udržuji si svou touhu.

Šéf oné chytré instituce pak vše komentoval slovy: ""Tahle mimořádná tolerantnost nás už vede k fašismu. Jestliže tady už narážíme na problémy hákových křížů a podobný věci, tak tady končí veškerá trpělivost." A já přestal číst, protože mě najednou chytila časová smyčka a vyplivla mě až v hloubi 80.let, kdy jsem něco podobnýho čítal o Jasný páce a Pražským výběru. Kam se hrabe Rudý právo, to se nedá srovnat. Proboha, kdo těm lidem dal do ruky razítka?

(Velmi výživný originální přepis celé záležitosti najdete tady. Kdo na to má žaludek, přečtěte si to celý, pak se podívejte na legendární článek Nová vlna se starým obsahem z bolševický Tribuny z r. 1983 a hledejte 12 rozdílů. Já nenašel.)

Lidi z Fotografovani.cz už jsem neviděl ani nepamatuju, víkend v Ostružné pod Šerákem tudíž velice potěšil. Pravda, ještě v sobotu to vypadalo, že jsme fotostroje mohli nechat klidně doma, na hřebeni střídavě pršelo, sněžilo a když náhodou z nebe nic nepadalo, tak bylo prostě jenom hnusně, čili prostředí vhodný tak pro milovníky makrokapiček nebo melancholických šedošedých krajin, nic pro mě. Ale aspoñ jsme se prima prošli po hřebenech (varování všem, kteří by se eventuelně teď někdy chystali na něco podobnýho: pokud čekáte, že po půldenním pochodu na Červenohorský sedlo zapadnete ve zmíněným horským středisku do jedný z tamních několika hospod a podniknete útok na místní zásoby, nečekejte – až do začátku lyžařský sezóny je to tam komplet zavřený a nejbližší otevřenou hospodu najdete až cca 8 km dole v Koutech nad Desnou. A ta se nabídkou, prostředím i chováním personálu natolik zaštípla někde v roce 1987, že tam chybí už jen Husákův portrét. Jen pro otrlé…). Ovšem v noci ze soboty na neděli mraky odtáhly a nedělní východ slunce na Vozkovi nakonec sakra stál za to (poznámka: hodina cesty ze zmíněného Červenohorského sedla na 6,5 km vzdáleného Vozku opravdu nestačí, pokud tedy nechcete celou cestu poloběžet indiánským krokem. Tímto děkuji Karlovi F. za udávání ďábelského tempa, sám bych to v těch 5 ráno asi nedal… :)). Fotek je nakonec jen pár, ale snad stojí za podívání – máte-li zájem, kuk sem (prvních 7 kousků shora).