
United 93
Wednesday, January 31st, 2007
United 93 (česky Let č.93 – ufff, to ještě jde,
vzhledem k marketingové strategii českých distributorů bych se
nedivil něčemu jako Brutálnà letadlo nebo Hrdinové
z tĹ™iadevadesátky) vyhrál mnoho anket o nejlepšĂ
film loďż˝?ska a ani se nedivĂm. U mÄ› sice pořád vede
trio V for Vendetta – The Proposition – Potomci lidĂ,
ale tenhle vizuálnÄ›-emocionálnĂ nářez nenĂ
o moc dál. Z recenzà jsme věděli, že jde
o dokumentárnĂm stylem natoÄŤenej pĹ™ĂbÄ›h
letadla, který jako jediný 11. zářà 2001 nenabouralo,
kam mÄ›lo, ovšem mĂra onĂ˝ „dokumentárnosti“
mě až překvapila. Některý scény, zejména z letadla,
pĹ™ipomĂnajĂ dĂky roztĹ™esenĂ˝ ruÄŤnĂ
kameĹ™e, která kaĹľdou chvĂli kamsi zajede nebo dokonce upadne,
ze všeho nejvĂc domácĂ video (pravda, natáčenĂ˝ na
kameru za třičtvrtě miliónu :)) a klišé o tom, že
„obraz vtahuje do děje“ se tu dařà naplnit fakt
nevĂdanÄ›. Ale nejvĂc mÄ› dostalo tempo filmu. Celá
prvnà půlka je pomalá až běda, režisér se
vyĹľĂvá v dlouhatánskĂ˝ch zábÄ›rech
z Ĺ™ĂdĂcĂch center, kde dlouho nemÄ›li
tušenĂ, která bije (jak by taky mohli mĂt), a aĹľ
v poslednà třetině najednou se najednou všechno
zrychlà do ďábelskejch obrátek a finálnà drama
v letadle, který by každej správnej Hollywooďan natáhl jak
žvejkačku, netrvá snad ani minutu. Kromě záběrů
z CNN, kde letadla narážejà do World Trade Center, pár
scén z letiště a jednoho v kontextu hodně silnýho
záběru na kus Manhattanu se všechno odehrává
v interiĂ©ru, mĂsto závÄ›reÄŤnĂ˝ exploze je slyšet
jen dlouhej smyÄŤcovej akord, aÄŤkoli je hudby jinak ve filmu naprostĂ˝
minimum. MinimalistickĂ˝ pojetĂ prostÄ› zase jednou
vyšlo…
United 93 (ÄŤesky Let ÄŤ.93 – ufff, to ještÄ› jde, vzhledem k marketingovĂ© strategii ÄŤeskĂ˝ch distributorĹŻ bych se nedivil něčemu jako BrutálnĂ letadlo nebo HrdinovĂ© z tĹ™iadevadesátky) vyhrál mnoho anket o nejlepšà film loďż˝?ska a ani se nedivĂm. U mÄ› sice pořád vede trio V for Vendetta – The Proposition – Potomci lidĂ, ale tenhle vizuálnÄ›-emocionálnĂ nářez nenĂ o moc dál. Z recenzĂ jsme vÄ›dÄ›li, Ĺľe jde o dokumentárnĂm stylem natoÄŤenej pĹ™ĂbÄ›h letadla, kterĂ˝ jako jedinĂ˝ 11. zářà 2001 nenabouralo, kam mÄ›lo, ovšem mĂra onĂ˝ „dokumentárnosti“ mÄ› aĹľ pĹ™ekvapila. NÄ›kterĂ˝ scĂ©ny, zejmĂ©na z letadla, pĹ™ipomĂnajĂ dĂky roztĹ™esenĂ˝ ruÄŤnĂ kameĹ™e, která kaĹľdou chvĂli kamsi zajede nebo dokonce upadne, ze všeho nejvĂc domácĂ video (pravda, natáčenĂ˝ na kameru za tĹ™iÄŤtvrtÄ› miliĂłnu :)) a klišé o tom, Ĺľe „obraz vtahuje do dÄ›je“ se tu dařà naplnit fakt nevĂdanÄ›. Ale nejvĂc mÄ› dostalo tempo filmu. Celá prvnĂ pĹŻlka je pomalá aĹľ bÄ›da, reĹľisĂ©r se vyĹľĂvá v dlouhatánskĂ˝ch zábÄ›rech z Ĺ™ĂdĂcĂch center, kde dlouho nemÄ›li tušenĂ, která bije (jak by taky mohli mĂt), a aĹľ v poslednĂ tĹ™etinÄ› najednou se najednou všechno zrychlĂ do ďábelskejch obrátek a finálnĂ drama v letadle, kterĂ˝ by kaĹľdej správnej HollywooÄŹan natáhl jak ĹľvejkaÄŤku, netrvá snad ani minutu. KromÄ› zábÄ›rĹŻ z CNN, kde letadla narážejĂ do World Trade Center, pár scĂ©n z letištÄ› a jednoho v kontextu hodnÄ› silnĂ˝ho zábÄ›ru na kus Manhattanu se všechno odehrává v interiĂ©ru, mĂsto závÄ›reÄŤnĂ˝ exploze je slyšet jen dlouhej smyÄŤcovej akord, aÄŤkoli je hudby jinak ve filmu naprostĂ˝ minimum. MinimalistickĂ˝ pojetĂ prostÄ› zase jednou vyšlo…