Tolimati.cz

Velmi zajĂ­mavĂ˝ koncerty nás ÄŤekaj v blĂ­zkĂ˝ budoucnosti. HlavnÄ› v bĹ™eznu bude veselo: 9.3. hraje v Arše John Cale, podle všeho asi sĂłlo bez kapely. Pár dnĂ­ po nÄ›m, 17.3., pĹ™ijede do Pakulu (aúúúúú!) pro zmÄ›nu Lou Reed se stabilnĂ­ partou Mike Rathke, Fernando Saunders, Tony Smith. (NemĹŻĹľe Reed pĹ™ijet o pár dnĹŻ dřív? A Cale zĹŻstat o chvĂ­li dĂ˝l? Nemohli by se tihle dva potkat v nÄ›jakĂ˝ hospodÄ› a dát si aspon pár kouskĹŻ z nepĹ™ekonatelnĂ˝ desky Songs for Drella? Vy neznáte Songs for Drella? Vy ostudy!!!)

Ovšem tĂ­m to nekonÄŤĂ­, uĹľijĂ­ si nejen milovnĂ­ci sametovĂ˝ch koĹ™enĹŻ – hned den po Reedovi hraje ve SmetanovÄ› sĂ­ni (ouch) sám velikĂ˝ Mahavishnu neboli John McLaughlin a jeho Shakti. VĹŻbec nevĂ­m, co teÄŹ hraje, tudĂ­Ĺľ ani nevĂ­m, jestli tam chodit nebo ne – na nÄ›jakou instrumentálnĂ­ exhibici ve stylu Birds of Fire bych asi veÄŤer po Reedovi nemÄ›l moc náladu, ale zase jestli to bude vĂ­c do Indie… NevĂ­te nÄ›kdo?

Ovšem mÄ› snad nejvĂ­c potěšila zpráva, Ĺľe by v ÄŤervenci (zatĂ­m neupĹ™esnÄ›no) mÄ›li do Prahy dorazit Värtinää. PoslednĂ­ koncert v Akropoli loni na jaĹ™e patĹ™il k tomu nejlepšímu, co jsem v ĹľivotÄ› vidÄ›l, tak pĹ™edpokládám, Ĺľe si nepohoršili . Jen doufám, Ĺľe se nebudou tlouct s Claptonem (20.7.), i kdyĹľ – asi by to FinovĂ© a Finky vyhráli… Ale spíš bychom na nÄ› vyjeli k bratrom za hranice, v BratislavÄ› je termĂ­n Värttinä uĹľ potvrzenej na 14.7.

Enjoy!

Tak máme za sebou další koncert v Petrovi. Trochu nás zarazil přístup zvukaĹ™e, kterej napĹ™ed poslal Petra Z. do Datartu pro kabel od kláves do lajny (aÄŤkoli skuteÄŤnost, Ĺľe klávesy do lajny pĹŻjdou, byla jasná od začátku) a potĂ© docela slušnÄ› utopil HonzĹŻv zpÄ›v, coĹľ uĹľ se nám dlouho nestalo. ÄŚernĂ˝ Petr jde pĹ™itom nazvuÄŤit vĂ˝bornÄ›, viz minulej koncert – ten ovšem dÄ›lal jinej zvukaĹ™. Jinak se koncert opÄ›t vydaĹ™il, lidĂ­ pĹ™išlo mnohem vĂ­c neĹľ minule, ÄŤili bylo prakticky plno, aĹľ na pár kiksĂ­kĹŻ (nÄ›kteří kolegovĂ© stále nevÄ›dĂ­, kolik řádkĹŻ majĂ­ jednotlivĂ© sloky v pĂ­sni Peace Frog ) to celkem hrálo, lidi řádili hlavnÄ› v závÄ›ru jak pominutĂ­. V přídavcĂ­ch došlo na jednu novinku – Not to Touch the Earth, o kterĂ˝ jsme ještÄ› dva dny pĹ™edtĂ­m nevÄ›dÄ›li, jestli ji vĹŻbec dokážeme zahrát, nakonec byla snad nejlepší ze všech (vidÄ›t Honzu vyskakovat coby Maxipsa FĂ­ka metr do vejšky je zážitek i zezadu, v tu chvĂ­li jsem velmi závidÄ›l publiku). Miskinh opÄ›t poletoval okolo s foťákem, takĹľe aĹľ najdu ÄŤas zpracovat ten gigabyte RAWĹŻ, kterej po nÄ›m na kartÄ› zbyl, tak zase do galerie nÄ›jakĂ˝ obrázky povÄ›sĂ­m.

Byli jsme se Zachama v Arše na divadle Vizita na pĹ™edstavenĂ­ Roub, roubĂ­k, rub a rov. VĹŻbec jsem netušil, Ĺľe ve VizitÄ› uĹľ nehraje ZbroĹľek, kdyĹľ jsme na nich byli na jaĹ™e, ještÄ› tam byl. Tentokrát se vystupovalo v triu – Dušek, bubenĂ­k/trubaÄŤ ZdenÄ›k Konopásek a kytarista/basista Pierre Lachaise (?). Začátek byl trochu pomalej, Dušek to musel uhrát skoro sám, mĂ­sto (skoro) rovnocennĂ˝ho ZbroĹľka mu jen obÄŤas pĹ™ihrál Lachaise, ale tomu to zas tak nešlo a situaci navĂ­c komplikovali nÄ›kteří strašnÄ› vtipnĂ­ diváci, kteří se do improvizace vkládali se strašnÄ› vtipnĂ˝ma poznámkama, kterĂ˝ by patrnÄ› pasovaly do Show Jiřího Krampola, ale ne do Archy . Jednoho z nich JD naštÄ›stĂ­ nakonec odpálkoval s takovou bravurou, Ĺľe to nakoplo celĂ˝ pĹ™edstavenĂ­ a pak uĹľ to jelo vĂ˝bornÄ›. Trochu mÄ› pĹ™ekvapilo, Ĺľe se tentokrát v improvizaci dostalo na aktuálnĂ­ tĂ©mata ze zpráv (Stalinovy hrátky s kříženĂ­m opice a ÄŤlovÄ›ka, velryba v TemĹľi), na VizitÄ› jsem to zaĹľil prvnÄ›, ale zas to nemám aĹľ tak nakoukanĂ˝, moĹľná to dÄ›lajĂ­ ÄŤastÄ›ji. RozhodnÄ› to ale nesklouzlo k nÄ›jakĂ˝ lacinĂ˝ prvoplánovosti. Taky muzika byla skvÄ›lá, Konopáskovi s Lachaisem to hraje skvÄ›le – takĹľe nakonec vĂ˝bornej veÄŤer…

Jojo, uĹľ se nám to blíží – na vÄ›domost se tĂ­mto dává, Ĺľe Peace Frog hraje za tĂ˝den, tedy v sobotu 21. ledna od 21 h v klubu ÄŚernĂ˝ Petr, kterĂ˝ najdete na KonÄ›vovÄ› 43 na Ĺ˝iĹľkovÄ›. Minule se nám tam hranĂ­ docela povedlo, viz příslušnej report z 18.12. a fotky v galerii. Snad nezklameme ani tentokrát. Těšíme se!

Tak mÄ› zase dostal jeden film. V ÄŤeštinÄ› ta Argentina byla „prokletá“, ale to je špatnÄ› – chápu, Ĺľe distributor potĹ™ebuje prachy a prokletĂ­ táhne vĂ­c neĹľ imaginace, ovšem vzhledem k dÄ›ji to zkrátka nesedĂ­. U nás šla Argentina tuším rovnou na video a ani v ÄŤasopisech nemÄ›la žádnĂ˝ velkĂ˝ kritiky, protoĹľe od nĂ­ recenzenti ÄŤekali politickĂ˝ drama a spletli se. Tedy, politickĂ˝ drama je to v případÄ›, Ĺľe je Nebe roadmovie a Tanec v temnotách muzikál. PříbÄ›h se odehrává v ArgentinÄ› za vlády generálĹŻ v 70. letech, vyprávĂ­ o spisovateli (Banderas, je zajĂ­mavĂ˝ ho vidÄ›t v tĂ˝hle roli po Dni duchĹŻ), kterĂ˝mu junta unese Ĺľenu-novinářku (Emma Thompson). Spisovatel v sobÄ› záhy objevĂ­ jistĂ˝ magickĂ˝ (?) schopnosti, dĂ­ky kterejm za jistejch okolnolnostĂ­ vidĂ­, co se s manĹľelkou a dalšíma oběťma zrovna dÄ›je. Dál nejde dÄ›j moc popisovat – základnĂ­ linie je „thrillerová“, pod nĂ­ se ovšem dÄ›je nÄ›co, co mi natolik pĹ™ipomnÄ›lo Márquezovy romány, Ĺľe jsem se šel podĂ­vat na web, jestli k tomu filmu náhodou nenapsal scĂ©nář (nenapsal).

A pokud vám tenhle nesouvislej text (on ten film taky nenĂ­ zrovna jednoduchej) nic neříká, stejnÄ› si to pĹŻjÄŤte – mimo jinĂ© uvidĂ­te snad nejlepší vĂ˝kon Emmy Thompson, jakej jste kdy vidÄ›li.

A do tĹ™etice fotky. Od Aji H., se kterou jsme si vÄŤera skvÄ›le zalyĹľovali na Portáškách v Krkonoších, jsem dostal vĂ˝bÄ›r z nejlepších fotek National Geographicu za rok 2004. Lanting, Brandenburg, Edwards, Nichols, Forsberg, dalšího komentáře myslĂ­m netĹ™eba. Formát pps, stahujte tady, bacha, soubor má 3,2 MB. Všude ve fotkách jsou copyrighty, tak doufám, Ĺľe jsem právÄ› neporušil nÄ›jakĂ˝ autorskĂ˝ práva…

V minulĂ˝m příspÄ›vku jsem dal pár tipĹŻ na zajĂ­mavĂ˝ autorskĂ˝ galerie nÄ›kolika fotografĹŻ, teÄŹ mi Jakub L. z kapely Loco Mosquito poslal odkaz na stránky Terra Galleria. Na prvnĂ­ pohled jsem je povaĹľoval za projekt ve stylu „krajináři všech zemĂ­, spojte se“ (nÄ›co jako Webshots s krajinářskou specializacĂ­). Jsou tam tisĂ­ce vÄ›tšinou moc hezkejch fotek ze všech moĹľnejch oblastĂ­ po celĂ˝m svÄ›tÄ›, hlavnĂ­ část tvoří klasickĂ˝ krajinky, nechybÄ›j ale ani fotky mÄ›st, lidĂ­ ÄŤi ateliĂ©rovĂ˝ snĂ­mky orchidejĂ­. Moc se mi lĂ­bĂ­ dvojĂ­ moĹľnost třídÄ›nĂ­ fotek podle geografickĂ˝ oblasti nebo podle námÄ›tu (hory, moĹ™e apod.)

Málem uĹľ jsem stránky zavĹ™el s tĂ­m, Ĺľe je to zajĂ­mavá alternativa k National Geographic a nÄ›kdy si je prohlĂ­dnu pořádnÄ›, kdyĹľ jsem si všiml toho nejpodstatnÄ›jšího – ona to totiĹľ vĹŻbec nenĂ­ žádná sbĂ­rka, ale autorská galerie. Má ji na svÄ›domĂ­ Quang-Tuan Luong (*1964, Paříž), horolezec, vÄ›dec a jak je vidÄ›t, opravdu dobrej fotograf. OK, nÄ›kdo by moh namĂ­tnout, Ĺľe ty fotky jsou všechny trochu stejnĂ˝ – formálnÄ› dokonalĂ˝, ovšem bez experimentovánĂ­ a snahy objevit nÄ›jakou mĂ©nÄ› obvyklou cestu, jak krajinu apod. zachytit. (MoĹľná mi právÄ› proto Terra pĹŻvodnÄ› pĹ™išla jako ten „sbÄ›rnej“ projekt rĹŻznejch autorĹŻ – formálnĂ­ dokonalost je ÄŤasto v takovĂ˝ch případech podstatnĂ˝ kritĂ©rium vĂ˝bÄ›ru.) Ovšem jako uÄŤebnice kompozice, expozice, barev apod. je Quang-Tuan Luong bezchybnej.

Má to jen jeden háček – zadarmo se daj fotky otevřít akorát v malĂ˝m rozlišenĂ­ cca 600×400 a na nÄ›jakĂ˝ detaily proto ÄŤlovÄ›k mĹŻĹľe zapomenout. VÄ›tší fotky (do rozlišenĂ­ 1600×1200) jsou placenĂ˝. RoÄŤnĂ­ pĹ™edplatnĂ˝ stojĂ­ ale jen 25 USD, coĹľ pĹ™i tomhle mnoĹľstvĂ­ fotek nenĂ­ nijak moc.

DĂ­ky všem, kdo se podĂ­vali do galerie, jste nadále srdeÄŤnÄ› zváni. A protoĹľe lidu fotĂ­cĂ­ho je okolo spousta, web je plnej jejich galeriĂ­ a nÄ›kterĂ˝ z nich se mi opravdu moc lĂ­bÄ›j, podÄ›lĂ­m se tu o pár linkĹŻ. Nejde o ĹľĂˇdnej reprezentativnĂ­ vĂ˝bÄ›r, weby patĹ™ej vesmÄ›s lidem, se kterejma ohlednÄ› focenĂ­ komunikuju a myslĂ­m si, Ĺľe jejich fotky stojej za podĂ­vánĂ­.

Nature and Wildlife Photography OndĹ™eje Tlacha – mĹŻj soukromej tip ÄŤ. 1. ZvĂ­Ĺ™ata ve volnĂ˝ přírodÄ›, na kterĂ˝ se dá koukat celĂ˝ dny. Tiše závidĂ­m (umÄ›nĂ­ i příleĹľitosti – spousta fotek je z Kanady). Takovej slovenskej Steve Bloom. (Znáte Steva Blooma?)

Jaroslav Hora. HlavnÄ› hory, co s tĂ­m jmĂ©nem taky fotit jinĂ˝ho. A taky cesty po svÄ›tÄ›, Praha, zvěř… vše skvÄ›lĂ©. V poslednĂ­ dobÄ› velmi zajĂ­mavĂ˝ pokusy s IR fotografiĂ­.

Martin Kozák. Sporťák, reportĂ©r a mimo jinĂ© i lovec velmi zajĂ­mavejch momentek.

Pepos (celý jméno bohužel neznám). Zajímavý fotky ze zoologickejch zahrad po Čechách + něco pro milovníky kočiček .

Petr Bambousek. Rozčiluje mě tím, že minimálně jednou do roka vyráží na Kostariku, do Belize atd. a navíc odtamtud vozí spousty pěknejch obrázků.

John Carroll. Skot, k moĹ™i má blĂ­zko a tak ho umĂ­ fotit…

Kdybyste mÄ›l nÄ›kdo nÄ›jakej jinej tip, hoÄŹte ho tĹ™eba do komentářů…

DÄ›tiÄŤky si vyžádaly silvestrovskej pobyt u babiÄŤky a dÄ›dy, kde mĹŻĹľou všechno a nikdo je k niÄŤemu nenutĂ­, a tak jsme s Jarmilou stáli pĹ™ed vskutku nezvyklou volbou – co dÄ›lat, kdyĹľ se nabĂ­zĂ­ vĂ­ce akcĂ­ a nic nám nebránĂ­ v ĂşÄŤasti na kterĂ˝koli z nich. A jak uĹľ to v podobnĂ˝ch případech bĂ˝vá, zvolili jsme špatnÄ› . MĂ­sto abychom se vypravili za KarolĂ­nou etc. na chatu k VoticĹŻm, usoudili jsme, Ĺľe jsme na to příliš ztahanĂ­ a vyrazili se švagrem Vláďou a vzásaděšvagrovou Janou do jednoho nejmenovanĂ©ho klubu (nejmenuji, protoĹľe ho mám normálnÄ› moc rád). V programu byly ĹľivĂ˝ koncerty, bigbĂ­tová klipdiskotĂ©ka, filmy a guláš. Okolo desátĂ˝ spustila kapela, jejĂ­Ĺľ ÄŤlenovĂ© sice vĂ˝bornÄ› hráli, ale muzika se pohybovala nÄ›kde mezi Olympicem a Katapultem a texty pĹ™ipomĂ­naly Ivana Mládka. Nebyli jsme jedinĂ­, koho to vyhnalo ze sálu zpÄ›t do hospody (klub má naštÄ›stĂ­ dvÄ› mĂ­stnosti), takĹľe kapela dohrávala v podstatÄ› do prázdna – Ĺ™eknÄ›me mĂ­rnĂ˝ dramaturgickĂ˝ lapsus. Klipovka byla OK (RHCP, U2, Fatboy Slim apod.), velmi pÄ›knej byl filmĂ­k JĂĽrgen und Inge (snad si to pamatuju správnÄ›) aneb netradiÄŤnĂ­ pohled na CzechTek 05 oÄŤima náhodnĂ˝ch nÄ›meckĂ˝ch turistĹŻ. Krize bohuĹľel pĹ™išla po pĹŻlnoci – na pĂłdium nastoupila opÄ›t ona nejmenovaná kapela s drobnou personálnĂ­ Ăşpravou a k našemu zděšenĂ­ spustila Zvonky štÄ›stĂ­ a další sraÄŤky z 80. let. Ăšprk o patro výš nás nezachránil – v hospodÄ› naplno vyhrávaly pro zmÄ›nu KnoflĂ­ky lásky. Ten Silvestr má fakt zhoubnej vliv – troufám si tvrdit, Ĺľe nikdy jindy by šéf klubu nic podobnĂ˝ho nepustil, neb by mu v tu ránu všichni zdrhli. CoĹľ jsme okamĹľitÄ› udÄ›lali a jak jsem následnÄ› slyšel, zdaleka jsme nebyli sami. A guláš nebyl . Všem hezkej novej rok!