Archive for September, 2005

h1

Plíživá kulturní infiltrace aneb Diverzant v Hollywoodu

Monday, September 19th, 2005

Co mÄ› pobavilo: máme teÄŹ vypálenej dÄ›tskej animovanej film Roboti („from the makers of Ice Age“, pravĂ­ reklama). DÄ›ti na to koukaj, no znáte to. Já to ještÄ› nevidÄ›l, nicmĂ©nÄ› mÄ› tuhle od poÄŤĂ­taÄŤe odlákaly známĂ© a neÄŤekanĂ© zvuky – z bedny, odkud se do tĂ© doby ozĂ˝valy typickĂ© animáckĂ© skĹ™eky, najednou zaznÄ›l Tom Waits – Underground z desky Swordfishtrombones (1983). Opravdu bizarnĂ­ zážitek. A nejlepší je, Ĺľe se synkovi Tomášovi (4) tahle scĂ©na zalĂ­bila z celĂ˝ho filmu nejvĂ­c, takĹľe teÄŹ dupe po bytÄ› v pochodovĂ˝m rytmu, klátĂ­ se a skanduje: „There's a big dark town, it's a place I've found, there's a world goin' on underground…“ (pĹ™iznávám, s odposlechem textu jsem mu trochu pomoh', ale jen maliÄŤko, má docela slušnej sluch :-) ).

Pokud to tam propašoval nÄ›jakej zakuklenej kulturnĂ­ diverzant, doufám, Ĺľe stihne dostat do dalších filmĹŻ tohohle typu ještÄ› nÄ›co podobnĂ˝ho, nez ho VrchnĂ­ Hollywood odhalĂ­ a vyhodĂ­. V příštĂ­ disneyovce bych to vidÄ›l tĹ™eba na From Her to Eternity od Cavea, případnÄ› rovnou MorrisonĹŻv The End… :-)

h1

Peace Frog 15.10. ve Štěchovicích

Tuesday, September 13th, 2005

Je to ještÄ› za vĂ­c neĹľ mÄ›sĂ­c, ale nešť: prvnĂ­ posthibernaÄŤnĂ­ koncert Peace Frog se uskuteÄŤnĂ­ v sobotu 15.10. ve Ĺ tÄ›chovicĂ­ch. VĂ­c informacĂ­ se tu objevĂ­, aĹľ je budu vÄ›dÄ›t… :-)

h1

Provar v Instinktu

Friday, September 9th, 2005

ÄŚasopis Instinkt (Záviš promine) ÄŤtu jenom příleĹľitostnÄ›, kdyĹľ na nÄ›j nÄ›kde narazĂ­m. Dneska jsem si ho koupil do metra a hned mÄ› pÄ›knÄ› naprdli. Je mi ĂşplnÄ› jedno, co si redaktor BudinskĂ˝ myslĂ­ o Harrym Potterovi – mnÄ› se docela lĂ­bĂ­, ale kdyĹľ o nÄ›m nÄ›kdo napíše, Ĺľe je to sraÄŤka, jeho nebe. Taky je mi ĂşplnÄ› jedno, Ĺľe se autor rozhodl vychytat v HP všechny nelogiÄŤnosti a pĹ™itom pĹ™edvádĂ­, Ĺľe ty knĂ­Ĺľky ani pořádnÄ› neÄŤetl – z mĂ˝ch prachĹŻ ho Instinkt neplatĂ­, tak co. Ale nasral mÄ›, kdyĹľ naprosto bez skrupulĂ­ a varovánĂ­ provaĹ™il pointu šestĂ˝ho dĂ­lu, kterej v ÄŤeštinÄ› ještÄ› ani nevyšel. Dokážu si pĹ™edstavit, jak mĹŻĹľe reagovat takovej potterofil(-ka – jednu takovou mám doma :-)), kdyĹľ na tohle narazĂ­. TakĹľe pokud vás HP zajĂ­má a nechcete si zkazit pĹ™ekvapenĂ­, neÄŤtÄ›te ten plátek. Bejt redaktor Albatrosu, asi BudinskĂ˝mu pošlu sprostej mail.

h1

UĹľ zas Dylan v Praze

Friday, September 9th, 2005

Pokud nÄ›kdo nevĂ­, co bude dÄ›lat 7. listopadu veÄŤer (starší roÄŤnĂ­ky byly moĹľná zvyklĂ˝ na lampionovĂ˝ prĹŻvody a teÄŹ jim to chybĂ­), je to jen a jen jeho problĂ©m. Já to vĂ­m naprosto pĹ™esnÄ› – ten den totiĹľ v Praze uĹľ poÄŤtvrtĂ˝ hraje Dylan. Těžko říct, do ÄŤeho to bude mĂ­t hozenĂ˝ teÄŹ – prvnĂ­ koncert (1994) byl hardrock, druhej (1995) folkrock, tĹ™etĂ­ (2003) klasickĂ˝ rhythm'n'blues jak z Chicaga padesátejch let (jasnÄ›, bylo to po desce Love and Theft) a dneska těžko říct – teÄŹ vycházej ty archiválie nahranĂ˝ ještÄ› pĹ™ed vydánĂ­m prvnĂ­ desky, tak Ĺľe by Dylan se španÄ›lou zpĂ­vajĂ­cĂ­ countryblues a spirituály? UvidĂ­me. KaĹľdopádnÄ› budu u toho.

Jen mám vĂ­tr z toho, Ĺľe se akce koná v HušákovÄ› tichu neboli Sraczka arĂ©nÄ›. Nikdy jsem tam nebyl a myslel jsem, Ĺľe ani nebudu. Ale co – kdyĹľ nÄ›kdo dokáže udÄ›lat atmosfĂ©ru v Pakultu (1995), snad to zvládne i tady.

h1

Peace Frog Strikes Again!

Friday, September 9th, 2005

Pro všechny přátele mĂ­rovĂ˝ch Ĺľab a jinĂ˝ch dveří mám dobrou zprávu – mimozemšťana Petra Z. uĹľ pĹ™estalo bavit pĹ™edstĂ­rat, Ĺľe ho nebavĂ­ hrát na klávesy The Doors, a kapela po pĹŻlroÄŤnĂ­m stadiu klinickĂ© smrti ožívá. Ĺ tÄ›pán uĹľ nenĂ­ litoměřicko­rumburskej uÄŤitel, ale praĹľskej konzervatorista, takĹľe dokud ho nepĹ™etáhne JaneÄŤek nebo LedeckĂ˝ do muzikálĹŻ, mĹŻĹľem hrát do alelujá. Morrison Honza tvrdĂ­, Ĺľe se prvnĂ­ koncert odehraje ještÄ› v září ve Ĺ tÄ›chovicĂ­ch, uvidĂ­me. Pokud ano, dáme vÄ›dÄ›t, bude legrace…

h1

Gargano, jak ho skoro nikdo nezná

Friday, September 9th, 2005

Zase po roce jsme se vrátili z Gargana. Sestava klasická, Libiši, FoltĂ˝ni plus Martina L. s holkama, akorát jak se nám ty dÄ›ti rozrĹŻstaj, uĹľ jsme obsadili dva domy mĂ­sto jednoho. Letos bylo menší vedro neĹľ loni nebo v letech pĹ™edtĂ­m, coĹľ sice na jednu stranu znamenalo, Ĺľe nÄ›kteří ÄŤlenovĂ© vĂ˝pravy (JenĂ˝k zejmĂ©na) nadávali jak špaÄŤci, na druhou stranu se dalo docela slušnÄ› jezdit na vĂ˝lety a foťák nadšenÄ› vrtÄ›l objektivem, jen co spatĹ™il nádhernĂ˝ svÄ›telnĂ˝ efekty z bouĹ™kovejch mrakĹŻ. TakĹľe jsem se párkrát spokojenÄ› s autem vytratil do okolĂ­, fotil o106, projĂ­ĹľdÄ›l známĂ˝ mĂ­sta a objevoval neznámĂ˝. A Ĺľe bylo o co stát.

Skoro v kaĹľdĂ˝m turistickĂ˝m prĹŻvodci poÄŤĂ­naje Lonely Planet a konÄŤe bĹŻhvĂ­ÄŤĂ­m najdete zmĂ­nku o tom, Ĺľe Gargano bylo kdysi hezkĂ˝, pak ho zmršila masová turistika a dnes je to kraj jenom pro vepĹ™e (tj. válĂ­cĂ­ se rĹŻĹľovĂ˝ sádelnatce vÄ›tšinou nÄ›meckĂ˝ provenience). Tak to ani náhodou. Ne Ĺľe by tam takovĂ˝ mĂ­sta nebyly – na celej pás pobĹ™eží mezi Peschici a Vieste a pak skoro aĹľ do Matinatty to sedĂ­ docela dobĹ™e, jenĹľe to je fakt jenom pobĹ™eží. Mezi Lagem di Varano a San Menaiem nic takovĂ˝ho nenĂ­, protoĹľe tam je národnĂ­ park a stavebnĂ­ uzávÄ›ra a megahotely maj smĹŻlu (hurá, a ne aby to nÄ›kdo zrušil). Ale to hlavnĂ­ Gargano je ve vnitrozemĂ­. KdyĹľ nepoÄŤĂ­tám fantastickĂ˝, ale pĹ™ece jen trochu turistickĂ˝ Monte Sant' Angelo a pĹ™eplácanĂ˝ pĹŻsobištÄ› Padre Pia San Giovanni Rotondo, zbudou nenápadnĂ˝ mÄ›steÄŤka jako Vico, Cagnano, Sannicandro, Apricena, San Marco in Lamis a hlavnÄ›, hlavnÄ› Ischitella. ZastrÄŤená dĂ­ra na kopci nad moĹ™em, do kterĂ˝ vede jedna silnice, po kterĂ˝ ale nikdo moc nejezdĂ­, protoĹľe nemá proÄŤ. Pár krámkĹŻ a kavárniÄŤek. Jeden hotel (moĹľná dva, ale ten druhej jsem ještÄ› nikdy nevidÄ›l otevĹ™enej.) VĂ­tr profukujĂ­cĂ­ ulicemi a mávajĂ­cĂ­ prádlem na šnĹŻrách (nevĂ­m proÄŤ, ale mám pocit, Ĺľe ItalovĂ© trávej vÄ›tšinu ÄŤasu pranĂ­m a věšenĂ­m). A lidi, kterĂ˝ nevidÄ›li celej uherskej rok auto s cizĂ­ znaÄŤkou.

Snad nikdy jsem nemÄ›l tak silnej pocit, Ĺľe jsem se octl na zaĹľloutlĂ˝ ÄŤernobĂ­lĂ˝ fotce. Venkovani chodÄ›j v bĂ­lĂ˝ch košilĂ­ch snad i na pole, pár starších chlapĹŻ nosĂ­ pumpky. ÄŚas tam neběží ani neplyne, ztuhnul ve vedru nad olivama, co jinĂ˝ho se tam dá dÄ›lat. Snad žádnĂ˝ auto ve mÄ›stÄ› nenĂ­ mladší neĹľ dvacet let. KdyĹľ jsem tam pĹ™ed dvÄ›ma lety pĹ™ijel poprvĂ˝ Myšákem (náš tehdejší rezavej Renault 19 z r. 1995) říkali chlapi u kafe uznale, Ĺľe je to hezkĂ˝ auto. Polárku ani nekomentovali, asi uĹľ si zvykli.

To, Ĺľe Ischitella a jĂ­ podobnĂ˝ mÄ›sta vypadaj jak z Felliniho starĂ˝ho filmu, ale ještÄ› neznamená, Ĺľe by se tam lidi nudili. Jen nemaj samozĹ™ejmÄ› stejnej zdroj zábavy a humoru jako mĂ­sta postiĹľenĂ˝ turismem. Ale smysl pro humor maj – po nÄ›jakĂ˝ dobÄ› ÄŤlovÄ›k zjistĂ­, Ĺľe se bavÄ›j lecÄŤĂ­m, ne ironicky, prostÄ› tak po svĂ˝m. NetvrdĂ­m samozĹ™ejmÄ›, Ĺľe jsem ten jejich styl ĂşplnÄ› pochytil, ale byl mi příjemnej. DoteÄŹ jsem tam jezdil jen za tĂ­m pocitem bezÄŤasĂ­, letos jsem se u toho poprvĂ˝ s mĂ­stnĂ­ma strejdama pořádnÄ› zasmál.

Letos jsem si pĹŻvodnÄ› říkal, Ĺľe tam vytáhnu foťák a pokusĂ­m se tu atmosfĂ©ru zachytit. Nakonec jsem ho nechal v kufru auta. Jednak mÄ› na focenĂ­ lidĂ­ vážnÄ› moc neuĹľije, druhak – a to hlavnÄ› – jsem mÄ›l pocit, Ĺľe bych do Ischitelly se svĂ˝m cvakánĂ­m, nastavovánĂ­m a pobĂ­hánĂ­m vnesl moc vzruchu, kterej tam nepatří. Tak jsem si zas jako vĹľdycky dal kafe a minerálku u Stefana a pokecal s pořád stejnejma dÄ›dkama o tom, jak je všechno pořád stejnĂ˝.

A za rok je tam najdu znova. A bude mÄ› to bavit.