Hrdina západu
October 18th, 2007Zase po nějaký době jsme byli v divadle, tentokrát na Hrdinovi západu (John Millington Synge) v Činoherním klubu. Nedávno jsem to četl v novým vydání, který spáchal Ondra P. s lidma z anglistiky z FF UK, takže jsem byl dostatečně natěšenej. Hra je stará přesně 100 let a ve svý době vzbudila doma v Irsku velikej rozruch, ostatně není divu – titulním „hrdinou západu“ je kluk, kterýmu po cca 20 letech totálně nanicovatý ušláplý existence rupnou nervy a řachne svýho ožrale-despotickýho tatíka rýčem po hlavě, načež se o pár vesnic dál stane velkou celebritou podle hesla, že „potřebujeme kurážný chlapy a člověk, kterej rozpůlí svýho tátu rejčem, má kuráže za deset jiných“ (omluvte nepřesnou citaci, nechce se mi to hledat, ale smysl zůstal stejnej). Z tohohle dost provokativního základu udělal Synge nesmírně vtipnou černou komedii, která ani po tom století nepůsobí zastarale. V podání Činoheráku má hra hodně svižný tempo, překvapěj hodně zajímavý inscenační nápady (vsadím se, že jste v divadle ještě v životě neviděli naprosto věrnej ragbyovej zápas:)) a především je to nesmírnej hereckej koncert. Obsazení nemá slabý místo, ovšem všemu kraluje Jaroslav Plesl v titulní roli. Od cca desátý minuty v podstatě nesleze z pódia, přerod zoufalýho uprchlýho nemrcoucha ve falešnou celebritu zvládá zcela famózně a tak trochu mi připomínal Ralpha Fiennese v Pavoukovi. No jen se běžte přesvědčit sami…
RSS puns feeds cialis pills for sale and intrusive sucidial thoughts.
by online May 22nd, 2017 at 4:04 pm