h1

Jak jsme jeli Lhota Trophy

October 8th, 2006

V sobotu 7. října se jel osmĂ˝ roÄŤnĂ­k oblĂ­benĂ©ho závodu Lhota Trophy (kdo to neznáte, informace a pravidla zde). NÄ›co podobnĂ©ho se nedÄ›je kaĹľdĂ˝ den, proto si protentokrát dovolĂ­m trochu podrobnÄ›jší pojetĂ­…

Září: Lhota Trophy 8 slavnostnÄ› vyhlášena. NadÄ›jná posádka Outlandos ve sloĹľenĂ­ Jarmila, Jana, Lukáš, Ĺ tÄ›pán a já se zaÄŤĂ­ná pĹ™ipravovat na velkĂ© vĂ˝kony.

Den –5: Po 2 dnech teplot a bolavĂ˝ho krku se Jarmila vracĂ­ od doktora s prima zprávou – má angĂ­nu, antibiotika a co se Lhoty týče, tak i smĹŻlu. Zkoušíme všechny moĹľnĂ˝ i nemoĹľnĂ˝ náhrady, ale nikdo nemá ÄŤas.

Den –3: Volá mi Ĺ tÄ›pán a ponÄ›kud nepublikovatelnĂ˝mi vĂ˝razy mi oznamuje, Ĺľe má angĂ­nu a antibiotika. TvrdĂ­ ale, Ĺľe do soboty bude urÄŤitÄ› dobrej. Jeho optimismus mÄ› těší, ale neuklidďż˝?uje. Volám JanÄ›, která mi hned zatepla oznámĂ­, Ĺľe jĂ­ od rána bolĂ­ v krku, má rĂ˝mu a je jĂ­ blbÄ›. RadÄ›ji se zdrĹľuji komentáře.

Den –2: S Lukášem a Janou se účastnĂ­me tradiÄŤnĂ­ho prologu akce, kde se zjišťuje dosud tajnĂ© mĂ­sto startu. Se slepou mapou nemáme nejmenší problĂ©m, se Ĺ tÄ›pánovou nelepšícĂ­ se angĂ­nou ano. Jana vypadá, Ĺľe nedoĹľije rána. S Lukášem zvaĹľujeme zmÄ›nu názvu na 10 malĂ˝ch ÄŤernouškĹŻ, případnÄ› PoslednĂ­ zhasne.

Den –1: Ĺ tÄ›pán definitivnÄ› hlásĂ­, Ĺľe nejede. Po krátkĂ© debatÄ›, zda účast celĂ©ho tĂ˝mu odvolat nebo ne, vĂ­tÄ›zĂ­ druhá varianta. Po skvÄ›lĂ©m koncertu Suzanne Vega (viz minulĂ˝ report) tedy tÄ›snÄ› pĹ™ed pĹŻlnocĂ­ odjĂ­ĹľdĂ­m do Strašnic za Janou a Lukášem, jejichĹľ byt letos slouží jako pĹ™edstartovnĂ­ základna. V 5.00 máme bĂ˝t ve LhotÄ› u Kladna. PĹ™ed druhou ráno dokonÄŤujeme poslednĂ­ přípravy, dáváme vĂ­tÄ›znĂ©ho panáčka Jamesona a jdem spát, budĂ­k na 3:30 (tvrdĂ­ Jana).

4:14 KdyĹľ mÄ› budĂ­ Janin rozÄŤilenĂ˝ hlas, vidĂ­m nad sebou svĂ­tit právÄ› tahle ÄŤĂ­sla. A nenĂ­ to šifra, ale aktuálnĂ­ ÄŤas. TrošiÄŤku jsme zaspali. Lze stihnout vzdálenost 53 km pĹ™es celou Prahu za 46 minut od rozlepenĂ­ vĂ­ÄŤek? VĂ­cemĂ©nÄ› lze. Doufám, Ĺľe tento denĂ­k neÄŤte dopravnĂ­ policie? Doufám.

5:08 Jsme na sraze, pĹ™ebĂ­ráme obálky se šiframi a další nutnĂ˝ materiály, závod zaÄŤĂ­ná. Účelem je dorazit do zatĂ­m neznámĂ©ho cĂ­le, zbyteÄŤnÄ› pĹ™itom nebloudit a nevyužívat nápovÄ›dy k Ĺˇifrám s prĹŻběžnĂ˝mi stanovišti, po cestÄ› vykonat Ĺ™adu šílenostĂ­ a to celĂ˝ si ohromnÄ› užít. Podle prvnĂ­ch šifer je jasnĂ˝, Ĺľe musĂ­me na západ, prvnĂ­ kola se odehrávajĂ­ v okolĂ­ KarlovĂ˝ch VarĹŻ. Lukáš pĹ™i improvizovanĂ© snĂ­dani málem polyká jednu klĂ­ÄŤovou indicii (organizátoĹ™i mÄ›li fakt dobrej nápad zapĂ­ct obrázek na peÄŤĂ­cĂ­m papĂ­Ĺ™e do KarlovarskĂ˝ch oplatkĹŻ :)). Po rannĂ­m stresĂ­ku nejsme zrovna ve formÄ› a tudĂ­Ĺľ nám i s jednou z lehkĂ˝ch ĂşvodnĂ­ch šifer musĂ­ pomoci přítel na telefonu KarolĂ­na, ale od toho koneckoncĹŻ ÄŤlovÄ›k přátele na telefonu má. (TĂ­mto dÄ›kujeme – bez poĹ™adĂ­ dĹŻleĹľitosti – kromÄ› KarolĂ­ny i Miskinhovi, Katce Ĺ˝., Jarmile, MarjánÄ›, PetĹ™e H., Honzovi R., Pekokovi, Yasarovi a dalším, kterĂ© jsme bÄ›hem dne otravovali.)

11:00 ZatĂ­m to vypadá hodnÄ› dobĹ™e. Do limitu na splnÄ›nĂ­ prvnĂ­ tĹ™etiny závodu zbĂ˝vá hodina a máme hotovo. OhromnÄ› jsem si uĹľil splutĂ­ peĹ™eje Hubertus (pravda, mĂ­t laminátku, tak bych se na rozdĂ­l od gumovĂ˝ Pálavy nejspíš necvakl, ale nešť), zato z lanovĂ˝ lávky jsem v Lokti letÄ›l do OhĹ™e jak zralá (a dost mokrá) hruška. Jana zas nadává, Ĺľe jĂ­ smrdĂ­ kapsa becherovkou potĂ©, co jejĂ­ kapesnĂ­k poslouĹľil coby lakmusovĂ˝ papĂ­rek pĹ™i rozpoznávánĂ­ 13. karlovarskĂ©ho pramenu v lahviÄŤce zatavenĂ© v montážnĂ­ pÄ›nÄ›. PĹ™ekypujeme optimismem a trousĂ­me Ĺ™eÄŤi o ÄŤernĂ˝ch konĂ­ch soutěže.

12:00 – 14.00 PrvnĂ­ problĂ©my. Jednou z indiciĂ­ je CD s poÄŤĂ­taÄŤovou hrou The Prince of Lhota, po jejĂ­mĹľ ĂşspěšnĂ©m dohránĂ­ se zobrazĂ­ mĂ­sto dalšího stanovištÄ›. BohuĹľel s sebou máme Lukášovo Maca, zatĂ­mco hra je urÄŤená jen pro Windows. Po marnĂ© snaze absolvovat hru v recepci hotelu kdesi v Nejdku, jehoĹľ šéfová podlehla našemu kouzlu a pustila Lukáše k hotelovĂ©mu PC, vymýšlĂ­ Lukáš sloĹľitĂ˝ manĂ©vr spoÄŤĂ­vajĂ­cĂ­ v pĹ™eposlánĂ­ celĂ© hry pĹ™es mail bráchovi, kterĂ˝ ji snad následnÄ› dohraje v poÄŤĂ­taÄŤi doma. CelĂ© je to velmi vynalĂ©zavĂ©, nicmĂ©nÄ› trošku zdlouhavĂ©.

O další problĂ©m se opÄ›t stará technika. Po 2,5 letech vlastnictvĂ­ ĂşdajnÄ› modernĂ­ho, skvÄ›lĂ©ho a kdesicosi autorádia Seat Alana zjišťuju, Ĺľe mÄ› ten šmejd nenechá ruÄŤnÄ› naladit frekvenci, na kterĂ˝ nenĂ­ dostateÄŤnÄ› silnej signál. Informaci o dalším kĂłdu tudĂ­Ĺľ neslyšíme, zatĂ­mco se okolo nás rojĂ­ konkurenÄŤnĂ­ posádky s tranzistorky u uší a vesele poslouchajĂ­. Optimismus mizĂ­ rychlostĂ­ blesku, ÄŤemuĹľ odpovĂ­dá i poÄŤasĂ­ – koneÄŤnÄ› zaÄŤĂ­ná lejt.

15:00 ProblĂ©m s Princem vyĹ™ešen, Pekoko zabodoval, nálada se opÄ›t zvedá. Zároveďż˝? ale dÄ›láme rozhodujĂ­cĂ­ chybu – pĹ™i pátránĂ­ po jednom starĂ˝m kostelu z fotky si necháváme špatnÄ› poradit a odjĂ­ĹľdĂ­me asi 50 km do prÄŤic, ÄŤĂ­mĹľ ztrácĂ­me spoustu ÄŤasu, sbĂ­ráme zbyteÄŤnĂ˝ kilometry a je jasnĂ˝, Ĺľe všechno nestihnem. KdyĹľ se koneÄŤnÄ› dozvĂ­dáme, kde kostel leží, je jasnĂ˝, Ĺľe tam nestaÄŤĂ­me dojet, pokud bychom neunesli letadlo. Nálada klesá kamsi do zápornĂ˝ch hodnot, z ÄŤernĂ˝ho konÄ› je polochcĂ­plá třínohá herka. Ăšnava vĂ­tÄ›zĂ­, 3 lidi jsou fakt málo.

16:30 Za 2 hodiny je definitivnĂ­ konec, kdo ho nestihne, má po ptákách. Jestli nechcem skonÄŤit jak sedláci u Chlumce, musĂ­me do tĂ˝ doby objet co nejvĂ­c stanovišť. Rezignujem proto na luštÄ›nĂ­ šifer, otevĂ­ráme obálky s Ĺ™ešenĂ­m, Jana nadává jak špaÄŤek, neb byla asi tak pĹŻlkrĹŻÄŤek od Ĺ™ešenĂ­ moc hezkĂ˝ šifry, nicmĂ©nÄ› jĂ­ to nedocvaklo. Zjišťujeme, Ĺľe organizátoĹ™i splnili hrozby a 2 stanovištÄ› leží v NÄ›mecku. NaštÄ›stĂ­ máme obÄŤanky.

17:00 – 19:00 ObjĂ­ĹľdĂ­me, co se dá. Na hranicĂ­ch z nás majĂ­ policajti srandu, neb uĹľ jsme asi tĹ™icátĂ­, ale co, koneÄŤnÄ› aspoďż˝? nÄ›co stĂ­háme. NicmĂ©nÄ› do cĂ­le v BublavÄ› dorážíme pomÄ›rnÄ› skleslĂ­ a pĹ™i naslouchánĂ­ okolnĂ­ch historek o tom, jak kdo co zvládl, oÄŤekáváme vyhlášenĂ­ vĂ˝sledkĹŻ s dost vĂ˝raznou obavou, abychom nebyli ĂşplnÄ› poslednĂ­.

22:00 A je to venku – z 36 posádek jsme 23. No, ze začátku to vypadalo lĂ­p, ale koneckoncĹŻ pořád je to relativnÄ› klidnej stĹ™ed pole a na to, Ĺľe jsme to celĂ˝ odjeli ve tĹ™ech, tak je to vlastnÄ› docela v pohodÄ›. Rázem je svÄ›t veselejší, blahopĹ™ejem vĂ­tÄ›zĹŻm, dÄ›kujem organizátorĹŻm a pomalu balĂ­me, neb na rozdĂ­l od vÄ›tšiny pĹ™espávajĂ­cĂ­ch účastnĂ­kĹŻ potĹ™ebujem domĹŻ. Cesta je dlouhá, nakonec vypĂ­nám motor pĹ™ed barákem ve 2:49 a mám toho ĂşplnÄ›, ale ĂşplnÄ› plnĂ˝ kecky.

NuĹľe: dĂ­ky teamu Vokozy za prima závod a těšte se – příštĂ­ rok budou Outlandos kompletnĂ­ a pak to bude jinĂ˝ kafe… :-D

4 comments to “Jak jsme jeli Lhota Trophy”

  1. „příštĂ­ rok budou Outlandos kompletnĂ­ a pak to bude jinĂ˝ kafe…“… jinĂ˝mi slovy pres-pristi rok poradame :-D


  2. Zdarec, tak ja vam ten kostel nakonec poradil spatne nebo pises o jinym kostelu?


  3. TvĹŻj byl dobrej… :-)


  4. […] ŤnĂ­k oblĂ­benĂ© hry Lhota Trophy (o dvou pĹ™edchozĂ­ch si mĹŻĹľete pĹ™eÄŤĂ­st tady a tady) se odehrál v sobotu 20.9. Tradice si žádá zápis formou kroniky… PĹ™ed akcĂ­: ZnĂ­ to skoro ne […]