Tolimati.cz

Tolimati a lyĹľovaÄŤka, to tu dlouho nebylo. PopravdÄ› Ĺ™eÄŤeno jsme nÄ›co podobnĂ©ho absolvovali naposled pĹ™edtĂ­m, neĹľ se narodil Tom, a to ještÄ› tehdy Nika jezdila jenom na bobech a bobcĂ­ch. Na dovolenou v Jizerkách, do nĂ­Ĺľ nás nÄ›kdy pĹ™ed Vánoci uvrtala nezniÄŤitelná Stána Z.-K., jsme se proto chystali se smÄ›skou natěšenĂ­ a obav – tĂ˝den s lidmi, kterĂ˝ jsme nikdy nevidÄ›li, do toho nejistota, jak se dÄ›tem bude lĂ­bit na lyžích, nutnost zápĹŻjÄŤky celĂ˝ vĂ˝bavy, navĂ­c začátek bĹ™ezna, kdy ÄŤasto uĹľ nebĂ˝vá snĂ­h, zkrátka docela dost neznámejch. NicmĂ©nÄ› natěšenĂ­ samozĹ™ejmÄ› pĹ™evládlo.

Nedostatek snÄ›hu v letošnĂ­ ladovskĂ© zimÄ› opravdu nehrozĂ­, takĹľe jsme do penzionu Semerink skrze závÄ›je málem nedojeli. Taky případnĂ© obavy, Ĺľe bychom si s nám dosud neznámĂ˝mi spoluúčastnĂ­ky vĂ˝pravy nerozumÄ›li, se rozplynuly pomÄ›rnÄ› záhy. Postarala se o to vskutku svĂ©rázná majitelka penzionu, panĂ­ D., kterou budu nadále nazĂ˝vat pĹ™ilĂ©havĂ˝m StáninĂ˝m termĂ­nem Mordbaba. Podobnej případ jako hospodskej z Cimrmanovy MĂ˝tinky („jen jedna vÄ›c mu na jeho hospĹŻdce vadila – chodili mu tam lidi…“). BÄ›hem prvnĂ­ pĹŻlhodiny po příjezdu jsme zjistili, Ĺľe kaĹľdĂ©mu příchozĂ­mu okamĹľitÄ› sdÄ›lila, Ĺľe z nás vĹŻbec nemá radost, je nás moc, máme s sebou hluÄŤnĂ˝ a zlobivĂ˝ dÄ›ti, urÄŤitÄ› budem dÄ›lat bordel, nic na nás nevydÄ›lá a jejĂ­ syn tvrdĂ­, Ĺľe je blázen, Ĺľe si nás tam brala. TĂ­mto citlivĂ˝m psychologickĂ˝m přístupem se Mordbaba ideálnÄ› postarala o tánĂ­ počáteÄŤnĂ­ch ledĹŻ (okamĹľitÄ› jsme se shodli, Ĺľe spoleÄŤnĂ˝ nepřítel utuĹľuje partu) a hned prvnĂ­ veÄŤer probÄ›hl ve velmi příjemnĂ© atmosfĂ©Ĺ™e, kterou do konce pobytu nedokázalo zkalit vĹŻbec nic, dokonce ani Mordbabin parádnĂ­ kousek – pálenĂ­ pokadÄ›nejch plĂ­n v kotli vytápÄ›jĂ­cĂ­m celej barák vĹľdycky pĹ™i snĂ­dani. Kdo to nezaĹľil, nevĂ­, co je smrad, ovšem nás tĂ­m uĹľ rozhodit nemohla .

No a všechno ostatnĂ­ probĂ­halo v podobnĂ˝ pohodÄ›, aĹľ jsme tomu ÄŤasto nevěřili. S pĹŻjÄŤenĂ­m lyží, bot a další vĂ˝bavy nenĂ­ na Severáku absolutnÄ› žádnej problĂ©m, kdo nebyl pÄ›t let na horách a pamatuje si tehdejší Ăşroveďż˝? sluĹľeb, patrnÄ› podobnÄ› jako my nevěří, jak se vÄ›ci zmÄ›nily. Sportovci zvyklĂ­ na Val d'Isere nebo Dachstein by nad obtĂ­ĹľnostĂ­ jizerskĂ˝ch sjezdovek asi zeširoka zĂ­vali, jenĹľe pro dÄ›ti je to naprosto dokonalĂ˝, terĂ©n zaÄŤĂ­ná mĂ­rnĂ˝m svážkem s jezdĂ­cĂ­m pásem, kterej zvládnou i mimina, a pokraÄŤuje pĹ™es dÄ›tskĂ˝ vleky aĹľ po dvÄ› modrĂ˝ a jednu ÄŤervenou sjezdovku s kotvou, kterou nakonec v pohodÄ› sjĂ­ĹľdÄ›la i Dominika (na lyžích podruhĂ˝). Tom vidÄ›l lyĹľe poprvĂ˝, druhej den (po dvou lekcĂ­ch v mĂ­stnĂ­ škole – zejmĂ©na uÄŤiteli MĂ­rovi tĂ­mto dÄ›kujeme) uĹľ v pohodÄ› vyjel sám dÄ›tskou pomu, konÄŤil na dospÄ›lĂ˝ pomÄ› a modrĂ˝ sjezdovce a všichni dohromady jsme si to parádnÄ› užívali. DÄ›ti se okamĹľitÄ› skamarádily a na baráku vesele brnkaly na nervĂ­ky panĂ­ domácĂ­, o utuĹľenĂ˝ch vztazĂ­ch dospÄ›lĂ˝ch uĹľ Ĺ™eÄŤ byla, v garáži stál sud piva a spousta dobrĂ˝ho vĂ­na, prostÄ› absolutnĂ­ paráda. Na poslednĂ­ den dorazil i sám velkĂ˝ UFON Zach, kterĂ˝ se pĹ™edtĂ­m bohuĹľel netrhl od vzdÄ›lánĂ­chtivĂ˝ch studentĹŻ, no a vrcholem celĂ© akce se stal bezkonkurenÄŤnĂ­ tatarák kolegy Ady T. bÄ›hem poslednĂ­ noci – ještÄ› teÄŹ ho cejtĂ­m, jak byl skvÄ›lej.

ZachĹŻm, KnopĹŻm, KnopĹŻm, TrachtĹŻm, PreissĹŻm i SelicharĹŻm tĂ­mto dÄ›kujeme za vĂ˝bornou dovolenou. Na závÄ›reÄŤnĂ˝m obÄ›dÄ› v hospodÄ› Yetti v HornĂ­m MaxovÄ› (vĹ™ele doporuÄŤuju, takovĂ˝ steaky nedÄ›laj ani v PravÄ›ku) jsme se jednomyslnÄ› shodli, Ĺľe si ji zopakujem – uĹľ se těším.

Foťák tentokrát trochu zahálel, jednak jsem pĹŻjÄŤil Miskinhovi na vĂ˝let do Anglie teleobjektiv a za druhĂ˝ jsem pro samĂ˝ lyĹľovánĂ­ nemÄ›l na focenĂ­ skoro ÄŤas, nicmĂ©nÄ› nÄ›jakĂ© fotky samozĹ™ejmÄ› jsou – konkrĂ©tnÄ› tady.