
Polární výprava 2008 aneb Dobytí Ďumbieru
December 12th, 2008Po několika víceméně mastñáckých fotocestách do slovenských hor
(autem až k penziónu někde v údolí) jsme se tentokrát
s Markem, Karlem, Pepčokem a drsným místním horalem Janem rozhodli
projít Nízký Tatry poněkud dobrodružněji. Coby skvělá základna nám
posloužila chata M.R.Štefánika
ležící v 1740 m na skvělým místě v sedle pod Ďumbierem,
jen nástup byl drsnější – z parkoviště u dolní stanice
lanovky na Chopok se jde cca 2 hodiny furt nahoru, my vyšli až za tmy
(pátek odpoledne) a poslední úsek stál opravdu za to. Sněhová vánice jak
v Antarktidě, tma jak v pytli, s čelovkama bylo vidět tak na
tři metry a hlavně jsme jaksi nevěděli, jestli ty tyče, podle kterých po
tom hřebeni jdeme, vedou fakt k chatě a ne třeba na 5 km vzdálenej
Chopok, kde bychom se patrně stali potravou pro medvědy. Naštěstí vedly
k chatě . V sobotu nás počasí
odměnilo tím nejlepším, co se dá v zimě v Tatrách na focení
potkat – střídavý mraky a zářivý slunce, dole v údolí inverzní
koberec, okolo fantastický modro a bílo. Jen škoda, že nevyšel východ
slunce – mraky se roztrhaly až pak, ale to už bychom chtěli asi moc.
Fyzicky to bylo docela náročný, pěší divokou hřebenovku jsem v zimě
v Tatrách ještě nedělal, kosa byla jak v ruským filmu, vichr taky
a celou dobu jsme se pohybovali nebezpečně blízko navátýmu sněhu na lomu
hřebene, což málem odnesl nejmenovaný člen výpravy letem plavmo až na
Liptovskou Maru, ale zážitek to byl parádní a výsledky snad stojej za to.
Díky Štefánikovcům za dokonalej azyl a výbornej buřtguláš, pánům
z fotoparty za skvělou společnost a Tatrám za vše ostatní, pokud máte
zájem, mrkněte sem.
Fotky jsou naprosto super, fakt se mi libej. Vsechno nejlepsi
Generic sales, herbal replacement for viagra .