Pozdě, ale přece - Phil Collins Live (24.11.)
December 7th, 2005Po Dylanově koncertě v Hušákově tichu (pro mimopražské: Sazka Arena) jsem tvrdil, že mě tam dlouho nikdo nedostane. No, a netrvalo to ani tři týdny a byli jsme tam zas, tentokrát s Jarmilou a na Collinsovi. Chtěl jsem o tom napsat hned, ale nějak mě k tomu nepustila práce, pak jsme byli na víkend v Mnichově… takže aspo�? se zpožděním.
A asi nepřekvapím, když zase začnu popisem dobývání toho kulatýho monstra ve Vysočanech. Začalo to docela dobře – u vchodů zdaleka nebyla taková fronta jako na Dylanovi a kokoti žlutý byli vcelku v klidu, jeden dokonce na půl huby pozdravil. Ale žádnej strach, problém se dostavil záhy. Na rozdíl od Dylana jsme totiž měli lístky ne jen na stání, ale na stání k pódiu. Cenovej rozdíl 250 na jeden (25%). Oba prostory jsou na ploše oddělený plotem, takže jsem si já vůl myslel, že prostě existuje nějakej samostatnej vchod u pódia a tam vás pustěj na plochu. Houby s octem.
Místo toho se na plochu leze vchodem, kterej je sice vyhrazenej pouze lidem k pódiu, ale je cca v půlce normálního pole. Ovšem napřed vás musej označkovat barevnou páskou na zápěstí. O to se nestaraj žlutý kokoti, ale slepice v černejch kostýmkách. Než po mně nějaká feministka hodí vidlema, dovolím si obhájit termín slepice. Nuže: jsou čtyři, jedna z nich drží v ruce štos pásek a lepí je lidem na ruce. Lidí jsou mraky, pásky ubejvaj. Tři slepice stojej a zblízka koukaj, jak pásky docházej. Ve chvíli, kdy dojdou definitivně, oznámí hlavní slepice udiveně ostatním, že pásky došly. Krátká porada a jedna z vedlejších slepic ppoommaalluu odchází kamsi. Na nasranou poznámku, že to je za ty prachy teda fakt chytrej systém, hlavní slepice odtuší, že za to přece nemůže, to voni. Po delší chvíli se vedlejší slepice vrací s asi dvaceti páskama, ačkoli ve chvíli, kdy pro ně odcházela, bylo na místě minimálně čtyřicet čekajících. Dál to neznám, protože jsem pronesl něco tak štěpnýho, že jsme dostali pásky první s poznámkou, aby se pán nezbláznil.
Pokud se vám podaří se nechat opáskovat, pustí vás ochranka na plochu
daleko, daleko od pódia s radou, ať se podél mantinelu proboxujete
dopředu. Po asi deseti minutách a mnoha modřinách se povedlo, kokot
u úzkýho průchodu v plotu si prohlídl pásky a procedil nás
dírou za plot. Dál jsme se nedostali, takže za 500 a pakárnu jsme byli
asi tak o 2 m blíž pódiu než na Dylanovi 
.
Ještě má někdo pocit, že v tom baráku panuje normální systém?
No a pak konečně začal koncert. První přišel Collins a asi pět minut hrál sólo na bicí. Sólo toho typu, kdy bubeník nedrží rytmus a jen předvádí rychlý ruce a nohy, což mě moc nebere. Pak přišel Chester Thompson a udělal víceméně totéž, jen trochu líp. Zato potom. Na pódium přišel ještě jeden perkusák (2 bonga, 2 nádherný conga, nějakej virbl) a rozjeli to spolu všichni 3. Je jasný, že když hrajou 3 bubeníci dohromady, tak ten rytmus prostě držet musej. A tohle teda byla jízda. Asi 10 minut, Collins držel spodek, Thompson do toho hrál takový protipohyby, ten perkusák něco jako melodický sóla. Nádhera, paráda, dokonalost sama. V tu chvíli to mohlo skončit a za ty prachy by to snad i stálo.
Pak začal normální koncert. Začátek byl dobrej, Something Happened on My Way to Heaven, pak Against All Odds. Dvě kytary, basa (basák vypadal jak Brumbál), klávesy, výborný dechový kvarteto, šestičlennej sbor. Skvělej zvuk a přiměřeně spektakulární scéna (tu i onde bylo vidět, že PC v mládí pásal kozy s jistým Peterem Gabrielem). Bohužel počáteční pecky vystřídala nesmírně nudná One More Night a pak to bylo jak na houpačce – chvíli jízda, chvíli zívačka. Ke světlejm místům patřila In the Air Tonight opět s Collinsem za bubnama, Dance into the Light, Wear My Hat (zněla jako něco z desky The Rhythm of the Saints od Simona) závěrečný Sussudio (hodně zrychlený) nebo přídavek Take Me Home. Naopak mě hodně zklamala uuttaahhaannáá Another Day in Paradise, kterou jinak docela můžu, nebo takový ty rádiový hitovky typu You Can't Hurry Love, totálně sterilní. Místy byla hodně znát ta zmíněná inspirace Gabrielem, ovšem tam, kde z koncertu PG tryskaj emoce až před halu, byl Collins i se skvělou kapelou studenej. Nejlepší příklad byla taková tichá sborovka jen s akustikou, jméno si nepamatuju, ale začátek (včetně choreografie) byl úplně stejnej jako u Gabrielovy Mercy Street z DVD Growing Up Live. Až na to, že tohle bylo umělohmotný.
Takže nakonec smíšený pocity. Určitě nelituju, že jsem Collinse viděl, ale podruhý bych na něj nešel. A o to víc doufám, že se mi ještě aspo�? jednou poštěstí zajít na Gabriela, než se mu současná fantastická kapela rozprchne do světa…
Je celkem s udivem, ze si nekdo po vice jak roce fungovani SA, nezjisti, jak to tam chodi.. Je celkem s udivem, ze si nekdo mysli, ze kdyz ma stani pod podium, ze nemusi chodit driv (pokud tedy chce byt v prvni rade).. Pokud jde o system, tak ten je v SA opravdu v tomto spatny, ale! Kdyz dosly pasky, tak prece nikoho pod podium poustet nemohli a tudiz nemohl projit nikdo navic a tudiz i kdyby ty pasky nedosly, tak budete porad stat tam, kde jste stali! Cili bejt vami, prestavam se divit nad neschopnosti lidi v SA a spise se divim nad svoji neschopnosti (nebo spise tedy naivitou)… Kdyz nekam jdu- zjistim si, jak to tam chodi a kdyz chci byt v prvni rade, tak prijdu driv.. To jsou rady nad zlato a snad pro priste vam pomohou byt blize k podiu, nez nyni… Nemluve o tom, ze co se tyce slepic, tak vy krom toho „kohouta“ na hlave, se od nich nijak nelisite..
Jsem spíš rockově založenej, ale tehle koncert mě dostal. Když jsem začal číst, říkal jsem si, ok, někdo nemá rád koncerty v Sazce…. (což poměrně chápu, ačkoliv na PC bylo vše v nejlepším pořádku – dokonce jsem si příjemně pokecal s pořadatelem před koncertem) a já si na ně nemohu prozatím stěžovat (byl jsem tam na Plantovi, Queenech, Dylanovi a teď Philovi a pokaždý celkem pohoda), ale jak říkám – nemusí to tak být vždycky.
Víte, nemám nic proti tomu, když někdo preferuje nějakýho frontmana nějaký oblíbený kapely… Sám tímto syndromem trpím u svých srdečních Párplů, ale proboha – snažim se i přes to být objektivní. Z Vašeho reportu vyloženě čiší „gabrielovitost“… Nic proti ní nemám, ale ve všech momentech Collinsovu show porovnávat s Gabrielem se slovy „Peter to měl stejně lepší“…
V článku je několik fatálních bot, které sem hodim a okomentuju: „První přišel Collins a asi pět minut hrál sólo na bicí. Sólo toho typu, kdy bubeník nedrží rytmus a jen předvádí rychlý ruce a nohy, což mě moc nebere. Pak přišel Chester Thompson a udělal víceméně totéž, jen trochu líp. Zato potom. Na pódium přišel ještě jeden perkusák (2 bonga, 2 nádherný conga, nějakej virbl) a rozjeli to spolu všichni 3. Je jasný, že když hrajou 3 bubeníci dohromady, tak ten rytmus prostě držet musej.“ To jste snad myslel jako vtip, ne???? Jak můžete napsat, že Collins nedržel rytmus???? Jak můžete napsat, že Thompson odehrál „víceméně totéž, jen trochu líp“, když sólo každého z nich bylo koncipováno úúúplně jinak?????????? První bota.
Skvělej zvuk a přiměřeně spektakulární scéna (tu i onde bylo vidět, že PC v mládí pásal kozy s jistým Peterem Gabrielem). Tohle jste si mohl odpustit ne????
Bohužel počáteční pecky vystřídala nesmírně nudná One More Night Jste byl asi na jiném koncertě než například já…. Prosím vás, vždyť tohle byl poslední koncert Collinsova posledního turné a do týhle skladby dal právě až neuvěřitelně silnej prožitek!!!!
Tohle opravdu nemá s objektivním reportem společného vůbec nic…. Vim, že někteří fanoušci Genesis budou vždycky preferovat Gabriela i jako sólistu, ale prostě – tohle je moc!
Michal: Když někde stojej 4 lidi, rozdávaj pásky a ty očividně docházej, tak snad normálního člověka napadne dojít pro novou zásobu, než dojdou zcela. Pokud ne, mám ho za poněkud pomaleji myslící osobu, chcete-li slepici. Pokud to nechápete, asi už pro Vás nemohu nic udělat
.
Petr: Ano, s objektivním reportem to nemá nic společného. No a? Někde jsem sliboval něco podobného? Sorry, ale One More Night mě nesmírně nudila, připadala mi jako něco od Karla Černocha
.
Povídání při koncertech beru s rezervou, včetně řečí o
„posledním“ turné – kolik kapel/muzikantů už dávno
skončilo a přitom hrajou vesele dál… Emoce jsou pro mě důležitý,
když přicházejí z hudby, ne ze snahy dojemně ukecat publikum.
A to úvodní sólo – inu, hraju na bubny už asi 20 let a
ačkoli nejsem žádný eso, vím, že lze hrát efektně nebo efektivně nebo
obojí dohromady a že to, co PC předváděl na začátku, patřilo do 1.
kategorie – rychlá práce rukou a nohou, skvělá technika, ale bez
myšlenky a bez rytmu. Naštěstí to pak i s Thompsonem a tím třetím
perkusákem napravili ve skvělý společný skladbě.
Nejsem vůbec fanoušek Genesis, ale jedno rejpnutí na závěr si neodpustím – viděl jsem Gabriela za poslední turné dvakrát a máte pravdu, všechno to měl lepší…
Rani: Vzdyt ja nerikam ne (cituji vyse zminene: „Pokud jde o system, tak ten je v SA opravdu v tomto spatny,…“)- jen rikam, ze jste o nic neprisel (krom zdrzeni), cili upozornuji na to, co nenapadlo vas (nebo vam spise nedoslo) pri psani teto „recenze“.. Nicmene s vami musim souhlasit, ze se to s Gabrielem nemohlo srovnavat- Gabriel je spicka a ja doufam (stejne jako vy), ze ho budu moci videt jeste alespon jedinkrat.. Je to opravdu hudebni genius- bez pardonu!
Michal: To je OK! Já beru, že Gabriel je špička, taky si to myslim, ale prostě Gabriel je Gabriel a Collins je Collins! Každej dělá něco jinýho, Peter je spíš k progresrocku, Collins dělá popík (ale prvotřídní!) a tak je to třeba brát…. Rejpat ve stylu „tohle a tohle měl Gabriel lepší“ atd. mi připadá zbytečný a i nefér, když každému z nich jde o něco jinýho!
Michal: Jasně
. Co se SA týče –
nejhorší je ten šílenej systém cezení lidí k pódiu, ten bordel při
páskování už je jen taková třešnička (dost kyselá) na dortu.
Petr: Jo, OK, tohle beru, ale když to srovnání se opravdu tolikrát nabízelo… ty společný kořeny jsou znát a specielně Collins se k nim, co jsem kde četl, docela hlásí.
Hezkej novej rok všem
Já se omlouvám, ale prostě to říct musím
Autor této
„recenze“ je absolutně mimo (když to řeknu velmi, ale velmi
jemně). Připadá mi to, jako by kopáč ve vesnici Dolní Lhota mluvil
o kontrapunktu a harmonii v díle Johanna Sebastiana Bacha.
Jako když někdo popíše jednoho z nejlepších perkusistů na světě slovy „Na pódium přišel ještě jeden perkusák (2 bonga, 2 nádherný conga, nějakej virbl)“, tak to, chlapče, víš o hudbě totální kulový, ale hlavně, že budeš poučovat Collinse, jak držet rytmus :D :D :D :D to mě fakt rozesmálo… Jako skutečně, měls pravdu, že jsi nesliboval objektivní report, protože to s ním mělo společného asi jako čabajka s racionální výživou.
Angel: Co si takhle ten text pořádně přečíst? Kde, prosímtě, někoho poučuju, jak se drží rytmus? Prostě píšu, že Collins (jinak samosebou fantastickej bubeník) v jednom konkrétním sóle předváděl místo práce s rytmy jen rychlý ruce a nohy. A za tím si stojím a těžko s tím něco uděláš. Bubeníci to ostatně dělaj často, namátkou třeba puprplovskej Paice (The Mule), zeppeliní Bonham (Moby Dick) apod. Spousta odborníků to šmahem označí za onanii – zkus si na tohle téma přečíst třeba něco od Vlčka nebo Klusáka, namátkou. Pokud chceš vědět, co vím o hudbě, přijď třeba někdy na náš koncert, pokecáme, možná budeš překvapenej
. Jak se jmenuje
ten perkusák fakt nevím, rád se nechám informovat (jasně, můžu se
podívat po netu, třeba to udělám), jinak souhlasím, že byl výbornej.
A znova opakuju, žádný „objektivní informace“ tu nikdo
nenajde – to by tu byl seznam skladeb, členové kapely, návštěvnost a
šmytec. Všechno ostatní je subjektivní dojem. A čabajku mám rozhodně
radši než racionální výživu 
. Přeju hezkej novej rok a
mí�? chuti urážet.
PS: ten perkusista se jmenuje Louis Conte. Zkus si o něm něco někde přečíst.
a druhé a poslední PS: cituji: „Spousta odborníků to šmahem označí za onanii – zkus si na tohle téma přečíst třeba něco od Vlčka“ – Tak teď nevím, jestli máš na mysli nějakýho toho odborníka, nebo Vlčka…
Angel, Petr: Uzavřel bych to – někdo má prostě rád bubenickou exhibici (Paice, Bonham, to první Collinsovo sólo – já tomu neříkám onanie, mnozí jiní ano), já zase radši, když bubeník hraje účelně a do kapely. A klidně při tom může předvádět techniku – pokud vám něco říká třeba jméno Manu Katché, víte, o čem mluvím. Všechny ty rytmický fígle, o kterejch angeli píšeš, slyším, jen mě prostě tolik neberou, považuju je za samoúčelný, to je všechno. Pokud jsem pro tebe „blbec, kterej tam jde už s tím, že Collinse nemá rád,“ tak jen potvrzuješ, že jsi tu „reportáž“ nečet, jinak by ti těžko ušlo, že jsem víc chválil, než haněl. Za Conta díky, něco si o něm najdu. A co se Vlčka týče – nevím, kolik je ti let a kolik ti bylo, když Vlček (tehdy se mu říkalo Zub) v 70. a 80. letech psal o hnutí Rock in Opposition, o nový vlně atd., možná jsi to nečetl, ale ujišťuju tě, že u nás moc lepších odborníků není. Že se teď věnuje shitu na rádiu Hey apod., to je jinej příběh – souhlasím, že docela smutnej.
Tehle poslední názor snad ani nepotřebuje komentář. Ona část: „já zase radši, když bubeník hraje účelně a do kapely“ myslím bohatě stačí…. Mně se téměř zdá, jako byste si neuvědomil to, že Collins sám sebe považuje hlavně za bubeníka a rovněž nepochopil účel oněch 2 sól, které v playlistu byly – měly během poměrně krátké doby ukázat, že Collins je opravdu především bubeník a to nedokážete jen tím, že budete předvádět POUZE rytmické vyhrávky (kterých bylo rovněž dost!).
Petr: Když mě pořád přijde, že berete muziku jako sport – kdo výš, rychleji apod. Jasně, k hardrocku 70. let to patřilo, ty nekonečný sóla – kytarový, bubnový, klávesový, jakýkoli. Jenže mě to nebaví, nepovažuju to za důkaz umění, za (vašimi slovy) NĚCO víc. Lze to pochopit?
No, jako sport to neberu. Ostatně, to že je mým srdečním kytaristou Eric Clapton hovoří za vše. :)))
Teď už se ale opravdu zbytečně hádáme o slovíčka. Nenapsal jsem, že by v tom sóle nebyly rytmické vyhrávky, ale že v něm PC nedržel rytmus, resp. měnil ho podle toho, jak se mu to zrovna při exhibici hodilo – přesně jako to dělal ten Bonzo, Paice a další. A to mě prostě nebere. A máte naprostou pravdu, od 50. let se bicí hodně posunuly. A stejně tak se posunuly i od hardrockovýho pojetí vzoru 1975, díkybohu. Mě prostě víc než Paice nebo Powell baví ten Manu Katché, Omar Hakím, Ged Lynch, Jack Irons… nebo třeba ten Louis Conte, byl fakt výbornej. Neexhibujou, zato šlapou jak hodinky…
Hmmm…. Chcete tím říct, že Paice, Bonzo, Collins, Powell atd. nešlapou jak hodinky? ;) ;) ;)
Jistě šlapou, když hrajou do kapely. Jejich exhibice mě ale nuděj.
Teď budu hodně hnusnej, když řeknu – to je ale váš problém, ne jejich…. :)
Proč hnusnej? Vždyť jo, a stejně tak je moje právo napsat, že mě taková exhibice nebere a dávám přednost něčemu jinýmu. Nějak nechápu, proč mě kvůli tomu musí někdo označovat za blbce (ne vy, jasně).
Rani: tak to se na mě nezlob, ale proč tam proboha chodíš, když Tě to nudí? :D :D Jenom abys pak mohl napsat na internet, že seš velkej kluk, protože Tebe tohle nevzrušuje? :D Super, takže já půjdu třeba na balet a pak o tom na netu napíšu, jak to bylo nudný. A budu velkej king. Skoro jako Ty
Druhá věc: chceš, aby bubeník hrál účelně do kapely. Zdálo se Ti, že když hraje Collins s kapelou, že nehraje do ní? A i kdyby stokrát ne, ON je tou hlavní postavou. A když hraje solo, tak jak má proboha hrát do kapely? :D :D :D To už bys na něj moc přísnej, nemyslíš? ;)
Za třetí: považuješ rytmické ozdoby a jiné záležitosti za účelové… Sakra ale o tom přece bubenický sólo JE! A znovu opakuju, jestli Tě to nebaví, tak na to nechoď…
Angel: Tak znova. Větší část koncertu mě bavila, ta menší nudila. Docela poctivě jsem vyjmenoval písničky z obou kategorií. Do tý druhý patřilo pár písniček a to Collinsovo sólo, bez kterýho by se mi koncert líbil víc. Opět mám pocit, že jsi z tý mý reportáže četl asi tak pět vět. Začíná mě to pomalu unavovat. To je snad normální, že se člověku něco líbí a něco ne. Tebe bavěj dvouhodinový koncerty buď stoprocentně nebo vůbec?
Já se nebráním tomu, když někdo napíše svůj názor, že ho to nebere… Ok, napsal jste to, fajn. Ale prosím vás, nemusíte tu předvádět tanečky kolem toho sóla ve stylu „vadilo mi, že tam nebyly vyhrávky v rytmech“, angel vám to vyvrátí, vy to přiznáte (!!!) a pak se pokoušíte udělat si nové alibi prohlášením „bylo to moc onanistické“ jenom aby „obhájil“ prohlášení.
Ono to, že jste napsal: „První přišel Collins, 5 minut hrál sólo na bicí. Pak přišel Chester a zahrál vlastně to samé co Phil, ale líp“…. To je fakt akorát kritika za každou cenu…
Mohl byste mi prosím vysvětlit co myslíte tím „hraním do kapely“???? 99,999% kapel se přece rytmicky řídí podle bubeníka (znám dvě výjimky – Black Sabbath a Rolling Stones)! Co jste tím myslel???? Hrát pro kapelu? Co to je hrát pro kapelu??????
Napsal jsem o tom sóle dvě věty. Od tý doby neustále, jak ohraná deska, opakuju totéž – byla to samoúčelná exhibice, ve který jsou technický finesy důležitější než rytmus, a to já nemusím. Angel mi nic nevyvrátil a já nic nepřiznal, nevím o čem mluvíte. Pokud si moje slova otočíte naruby a podsouváte mi věty, který jsem nikdy nevypustil z klávesnice, není to můj problém. Žádný tanečky nepředvádím a přestává mě bavit neustále odepisovat lidem, který zjevně nejsou schopný překousnout jinej názor, než maj sami.
Hrát do kapely znamená neexhibovat. Doporučuju poslech třeba Police nebo Talking Heads nebo Värtinää, namátkou. A že to jsou muzikanti.
Jsem rád za tento názor. Díky němu už skutečně ani v nejmenším necítím potřebu omlouvat se někomu, že jsem ho nazval blbcem… Spíš naopak.
No jistě, člověk s odlišným názorem je přece blbec, co jinýho. Hele, nechme toho. Založ si svůj blog a piš si tam co chceš, já v tom budu pokračovat tady.
Rani: A já vám opět říkám, že bicí již cca 40 let nejsou doprovodným nástrojem…..
Váš postoj k bubenickým sólum (není to nic osobního!) je velmi „zpátečnický“… Jistě – nemá na nich být stavěn koncert, ale prostě – mohl byste to za chvíli vyhnat do absurdna: „kytara má hrát s kapelou“, „baskytarista má hrát s kapelou“, „klávesista má hrát s kapelou“ atd…. Sám jistě vidíte, že tehle přístup je poněkud „nesmyslný“….
Mohl bych… Nazvu ho třeba „kterak kopáč píše objektivní reportáže“
Petr: Zpátečnický? No nevím… bubenický sóla jsou typický pro 70. léta, zhruba od nový vlny dál se s nima imho člověk moc nesetká…
Angel:… a jeden hulvát neschopnej unýst jinej názor se mu do nich montuje…
Ano, ano, ale to, že nová vlna v čele s punkem je považována za největší úpadek v instrumentálních kvalitách muzikantů….. to jste jaksi „zapomněl“ napsat. :)))) Mluvim samozřejmě o takovém tom „středním proudu“ a těm nejmódnějším stylům, jinak u takových Dream Theatre jistě není problém na koncertě vidět Portnoye sólovat…..
Tady nejde o to, že máte jiný názor, tady jde o to, jak ho prezentujete! :))))
Úpadek? Talking Heads? Police? To snad ne…
A později, řekněme po r. 1990? Dream Theater moc neznám, sorry, ale
u takový Nirvany nebo RHCP nebo Pearl Jam nebo RATM se na bicí taky nikdy
moc neexhibovalo…
:D :D :D :D Tak to je moc :D :D :D Tady se člověk pobaví :D
Dobrý vtip…. Zkuste se nechat zaměstnat třeba jako pouliční bavič. Teď přísahám, pobavil jste mě víc, než celé trapné Silvestry na všech našich televizních stanicích dohromady….. :))))
A mohl bych vědět čím?
Zkuste na to přijít sám…. :) Napovím – souvisí to s Nirvanou a Red Hot Chilli Peppers. :)))
Jenom k tomu rozporu: Vaše citace 1: „Prostě píšu, že Collins (jinak samosebou fantastickej bubeník) v jednom konkrétním sóle předváděl místo práce s rytmy jen rychlý ruce a nohy.“
Angel: Phil Collins držel rytmus velmi dobře, jenom si s tím rytmem hrál, měnil takty, byly tam snad všechny rytmické ozbody, kvintoly, velký a malý trioly, sextoly, důrazy na jinou než těžkou dobu, lichý takty, jejich kombinace, změny metra, tempa, všechno tam bylo.
Vaše citace 2: „Všechny ty rytmický fígle, o kterejch angeli píšeš, slyším, jen mě prostě tolik neberou, považuju je za samoúčelný, to je všechno.“
Tak se rozmyslete – byly tam rytmický fígle, nebo nebyly????? :)))
Ježišmarjá, znova. Hrát trioly a sextoly pokaždý jinak nerovná se držet rytmus. Collins předváděl technický triky, ale rytmus přitom nedržel. Hrál jste někdy na bicí? říct to, co teď vy, profesoru Kieslichovi blahý paměti z lidušky na Peteráku, tak člověka žene až k Vltavě.
ad Nirvana + RHCP: on Grohl nebo Smith nebo Irons někdy hráli sóla, myšleno sóla toho Bonhamovskýho typu? Nevím o tom, pokud ano, klidně mě poinformujte…
Jinak můžem klidně pokračovat v debatě dál, ale bojím se, že kolem toho sóla už bylo fakt řečeno vše. Mně se nelíbilo, vám jo, nechme to tak. V původním textu o tom byly 2 věty, takovejhle rozbor si nezasloužej
.
Rani: vase nazory jsou mi ukradene, protoze kazdy clovek ma v podstate nejaky nazor a pokud se tedy bavime o pocitech, neda se dle zadneho klice soudit opak kterehosi citeni- jen vam doporucim jit na koncert Britney Spears, protoze tam se zarucene zadnych onanii nedockate- mozna si sam zaonanujete na jejim xichtikem.. Preci jen- je to spicka „nove vlny“.. Vite co- rekl bych to asi tak: „kdo umi- umi, kdo neumi- sedi a cumi“ :o)) PS: Byl jste na Kornech? Vite jakou hudbu hraji a jak dlouho ji hraji? :)
Michal: Mně ty vaše taky… já ale za jeho názory nikomu nenadávám do blbců
Britney S. neposlouchám,
Korny taky moc ne.
LOOOOOOOOOOOOOOOOOOL! :) Tak teď jste napsal to, v co jsem ani nedoufal.
No dobře, pokud si myslíte, že vrcholem bubenického umění je tupé držení rytmu, no – akorát jsem si udělal obrázek. Vám asi nejlépe vyhovuje tuc tuc tuc techno style, že?????? :) Tam je držení rytmu opravdu „mistrovské“, ale asi vám teď řeknu šokující informaci – bubeníci obvykle v tomto stylu nevystupují, poněvadž tuc tuc rytmus umí držet úplně každej….. :D :D :D :D A další šokující informace – Collins technostyle nehraje, proto v jeho skladbách a jeho sóle byly ony „vám nic neříkající“ rytmické změny… :D :D :D :D
K těm RHCP a Nirvaně – nepochopil jste to, nešlo tu o to, že nehrají bubenická sóla (což je fakt), ale o to PROČ je nehrají…... :D :D :D (jenom takové rekomande – poslechněte si někdy Soulfully Live in City Of Angels od Hughese, kde hraje právě Chad Smith – jistě nepřeslechnete do uší bijící hrubky, které tam Chad nasázel, když si vylámal zuby na Paiceyhových „traktorových breacích“….) Už chápete, co myslím? :)))
Ne, vrcholem bubenického umění pro mě opravdu není tupé držení rytmu. Nevím, kde jste to vyčetl. Dokonce jsem už i psal, co pro mě vrcholem bubenického umění je – třeba to, jak hraje Manu Katché nebo Stewart Copeland. Nebo Ged Lynch nebo Omar Hakím. Jinými slovy nikoli tupé, ale sakra promakané držení rytmu bez exhibicí.
Víte, dost špatně se diskutuje s někým, kdo mi podsouvá naprosté nesmysly, jako třeba to s tím „tupým držením rytmu“. Opakuji – klidně můžem v debatě pokračovat, ale to znamená mj. číst, co ten druhej píše a třeba o tom i trochu přemýšlet. Pokud to nezvládnete, bude asi lepší věnovat se něčemu užitečnějšímu.
Ok. Tak dobře – složité držení rytmu – poslechněte si legendární párplovinu Rat Bat Blue – tohle myslíte? Pak ok, ale pak jste nepochopil jinou věc – účel tohohle sóla. :)
Víceméně souhlasím. Take Me Home jsem chválil. Od Paice mám asi nejradši klasiku Fireball. Jen proti jednomu se ohradím: „nebýt nadšen“ neznamená „nepochopit“.
Mne se teda koncert hodně líbil…akorát to publikum bylo takové nudné…..Philda se snažil