Tolimati.cz

Když Jarmila přišla s nápadem jít do Roxy na koncert moderně-folklórní bulharský muziky, čekal jsem něco na způsob Bregoviće, zkrátka to, čemu se říká „balkánská dechovka“ a bejvá to většinou hroznej nářez. Proto mě překvapilo, že celej orchestr tvořili 2 hráči, harmonikář a… ne dirigent, ale houslista . Harmonikář Ralčev ovšem nebyl ledajakej, píše se o něm jako o jednom z nejlepších akordeonistů v Evropě a ačkoli tomu nástroji nijak zvlášť nerozumím, přišel mi hodně dobrej. Houslista Janev jakbysmet, akorát by mohl semtam zpomalit, místy jeho hra připomínala bluegrassový pidlikání. Nicméně pokud si oba sedli, bylo to fakt zajímavý. Místní Bulhaři, kterých se v Roxy sešlo docela dost, si párkrát zatančili choro, mě víc bavily méně tradiční věci – hlavně jedna Janevova skorobluesovka (hráli ji druhou v pořadí) a pak lidovka z Varny, kterou pánové rozdělali asi na 15 minut a nejdelší a nejlepší část tvořila hodně rytmická pasáž ve střídavým 5/4 a 7/4 taktu – ze všeho nejvíc mi to připomínalo Chicka Coreu s Return to Forever, což je při dvou nástrojích docela dobrý . Tou bohužel končila dobrá část koncertu – poslední cca čtvrtka padla na takový ty bezpohlavní mixy lidovýho čehokoli (dobrej postřeh měla skorošvagrová Jana, která si v jednu chvíli postěžovala, že je to takový Bavorsko – a Bulhaři v tu chvíli začali hrát upravený Proč bychom se netěšili. Sehr gut, Herr Smetana… ). Ale i tak to bylo zajímavý.