Tolimati.cz

Znáte to rčení o 60. letech? Kdo tvrdí, že si je pamatuje, ten je nezažil. Nevím proč, ale podobný asociace mě napadaj teď při vzpomínání (no, vzpomínání… ) na páteční Škabetu. Takhle natřískáno tam podle slov majitelky Niny dlouho neměli, Jarmilka s Helčou oslavily svoje doublenarozeniny opravdu velkolepě. Napřed hrál Rychlej konec, zase jednou jim to šlo výborně, Iggy bubnuje jak pámbu, ostatním to taky sedlo, prostě pohoda. Snad nejlepší byla Pod duchnou, Jaro a samosebou opus magnum Černá. Trochu jsem měl strach o Honzu, protože už v půlce RK vypadal, že vyplivne hlasivky, a to ho čekalo druhý kolo s Peace Frog. Ale ustál to.

Pak jsme na to vlítli my. Dlužno říct, že v sále byl díky bednám a mixáku hradeckýho zvukaře Jeníka zvuk parádní, o to horší to ale bylo na pódiu, hlavně vzadu u bicích. Odposlechy žádný, basová bedna daleko a otočená na opačnou stranu, klávesy a zpěv v lajně. Jinými slovy, neslyšel jsem nic, respektive jen šílenej rachot bez jakýhokoli rozlišení. Ale jelo to, pochválit se musí hlavně publikum, řádili jak pominutý (zejména mládež táborová, dorazivší tentokrát v počtu větším než malém). Kiksů v tom zvukovým bordelu nebylo málo, ale zaplaťpámbu nebyly (prý) slyšet. Premiéru měly hned 4 songy, Soul Kitchen, The Changeling, Peace Frog a Back Door Man, dvakrát se přidávalo, zkrátka vše zcela OK. No a po koncertě se ještě dlouho a intenzivně slavilo, takže ty vzpomínky jsou nad ránem poněkud rozmlženější než obvykle.

Jo, a musím tu veřejně pochválit Michala Miskinha, fotil jak o život a to zatraceně dobře. A protože se SNAD zase přiblížilo spuštění fotogalerie tady na Tolimatech, můžete se pochopitelně těšit, fotky tu budou.

Pokud tenhle vstup chápete jako reklamu na koncert Peace Frog 16.12. v Černým Petrovi, chápete správně…