Tolimati.cz

Na Shakespearovské slavnosti jsme se pokoušeli vypravit už minimálně loni a předloni, zadařilo se ale až letos. První dojem: scéna na nádvoří Nejvyššího purkrabství je vážně moc hezká a pro Shakespeara jako dělaná. Na druhou stranu je ale jako každý divadlo v plenéru vystavená případnýmu dešti (včetně pódia) a vzhledem k tomu, že rosničky celej den varovaly před večerní průtrží a během prvních minut hry skutečně sprchlo, bych si fakt nevsadil, že se Othello dohraje do konce. Ale nakonec se to stihlo parádně – pršet cca po čtvrthodině přestalo a zase začlo až cca minutu před závěrečnou děkovačkou. Tomu říkám timing.

Na rozdíl od celkem masivně překopanýho Hamleta v Dejvickým divadle, s nímž jsme měli tu čest onehdá, pojal režisér Petr Kracík Othella v podstatě klasicky, v Hilského překladu možná až nečekaně user-friendly (blankvers se vynořoval jen hodně sporadicky, většinou se hovořilo řečí ryze obecnou). Ono by to na akci typu Shakespearových slavností asi ani jinak nefungovalo. A tím nechci říct, že by to nedejbože bylo špatně – ačkoli se mi osobitej Hamlet velmi líbil, tak na klasický podobě rozhodně nic zlýho nevidím. Autoři podle mě navíc velmi správně pochopili, na koho se v příběhu nejvíc soustředit – jednorozměrní Othello nebo Desdemona si samozřejmě odehrajou svoje, ale zásadní (protože mnohem plastičtější) postava je sviñák manipulátor Jago, kterej tu (hlavně v první polovině) v podstatě nesleze z jeviště. Hraje ho Martin Stránský z Plzně a tohle jméno si zapamatuju, toho hajzlíka vystihl dokonale, jeho krysí obličejík mám před očima i pár hodin po konci. Jago je ve Stránského podání místy až komická figura, což možná u klasický tragédie působí trochu nepatřičně (Jarmila se nad tím po první půlce trochu pozastavovala), ale jindy z něj zase mrazí v zádech a ty zlomky vteřiny, kdy mu obličejem probleskl ustrašenej výraz a z něj bylo patrný, co je to vlastně za srábka, byly prostě fantastický.

No a jinak o tom v podstatě není co říct. Všechno je tak, jak to znáte, ale jak už jsem psal, v tomhle případě je to v pořádku. Žádná převratná inscenace, prostě dobrej mainstream v krásným prostředí, nic víc, nic míñ, velmi příjemnej večer. V srpnu budou na Hradě dávat Bouři, možná se vrátíme.