Tolimati.cz

Málokdy se stane, Ĺľe koncertu pĹ™edcházĂ­ divadelnĂ­ pĹ™edstavenĂ­, ovšem Sestry Steinovy, jejichĹľ poslednĂ­ CD dostala Jarmila na podzim k narozeninám a od tĂ˝ doby se v pĹ™ehrávaÄŤi pomÄ›rnÄ› zabydlely, mÄ›ly v RubĂ­nu mĂ­sto pĹ™edkapely soubor AntonĂ­n a jeho ÄŤtyĹ™icetimi­nutovou aktovku DĂ­tÄ›! (s vykĹ™iÄŤnĂ­kem). Podtitul znÄ›l nÄ›jak jako „příbÄ›h lidĂ­, kteří po tĹ™icĂ­tce podlehli baby-boomu“, nebo jak to bylo. No, my mÄ›li dvÄ› dÄ›ti uĹľ pĹ™ed tĹ™icĂ­tkou, takĹľe mÄ› konkrĂ©tnÄ› tohle tĂ©ma aĹľ tak neoslovuje, ale bylo to vcelku zábavnĂ˝ – hra v podstatÄ› nemÄ›la dÄ›j, hrátky na tĂ©ma vĂ˝mÄ›ny typickejch gender-rolĂ­ ale porodily spoustu vtipnĂ˝ch gagĹŻ a hlášek, takĹľe jsme se nenudili. ZejmĂ©na vĂ˝jev dvou tatĂ­kĹŻ-zapřísáhlĂ˝ch vegetariánĹŻ chroupajĂ­cĂ­ch syrovou brokolici a diskutujĂ­cĂ­ch o nezdravĂ© ĹľivotosprávÄ› masoĹľravĂ˝ch drahĂ˝ch poloviÄŤek stojĂ­ za zapamatovánĂ­.

Tou dĹŻleĹľitÄ›jší částĂ­ veÄŤera byl nicmĂ©nÄ› koncert. V mnoha recenzĂ­ch jsou Sestry Steinovy cpanĂ˝ do folkovĂ˝ škatulky – asi proto, Ĺľe hrajou na dvÄ› akustickĂ˝ kytary, jenĹľe jejich muzika s folkem ve vÄ›tšinÄ› případĹŻ moc spoleÄŤnĂ˝ho nemá. Za riffy by se nemusela stydÄ›t leckterá hardrocková kapela, zvuk sestry Ĺľenou pĹ™es pomÄ›rnÄ› účinnĂ˝ krabiÄŤky a vĂ˝sledek znĂ­ tu jako PJ Harvey (vĂ­c uĹľ to pochválit neumĂ­m :)), onde jako Jeff Buckley nebo klidnÄ› Pearl Jam (vyhrávka v jednĂ˝ vÄ›ci mi pĹ™išla jako variace na Of a Girl). MluvĂ­m o nástrojĂ­ch, ne o zpÄ›vu – ten s tĂ­m temnĂ˝m spodkem vĂ˝raznÄ› kontrastuje. Hlasy obou sester totiĹľ pĹŻsobÄ›j optimisticky a šťastnÄ› aĹľ (mĂ­sty) rozjásanÄ›, coĹľ je dost znepokojivĂ˝ nejen vzhledem ke zvuku kytar, ale taky pro ÄŤasto aĹľ mrazivĂ˝ texty. Zkrátka hodnÄ› rozmanitá a pĹ™ekvapivá muzika, která se těžko zaĹ™azuje (kdysi jsem mÄ›l podobnej pocit ze slovenskĂ˝ kapely Tornádo Lou, ovšem kde tÄ›m je konec…). BohuĹľel koncert trošku utrpÄ›l horším zvukem – muzikantky se na pĂłdiu podle vlastnĂ­ch slov moc neslyšely a do sálu to lezlo hodnÄ› placatÄ›, takĹľe se mĂ­sty zdálo, Ĺľe tĹ™eba s vyhrávkou ve výškách padá pĂ­sniÄŤce Ĺ™emen. Nepadal, jen ty vyšší tĂłny nebyly pořádnÄ› slyšet.

Moc se mi lĂ­bilo hned prvnĂ­ Moje jmĂ©no, vĂ˝bornĂ˝ byli Vlci a snad nejvĂ­c mÄ› dostala PĹŻlnoc horeÄŤná, vše z poslednĂ­ desky. Nemusel bych mĂ­t pseudolidovku hranou jako poslednĂ­ přídavek, ale jinak mÄ› Sestry potěšily nesmĂ­rnÄ› – koncert v podstatÄ› nemÄ›l slabĂ˝ mĂ­sto. TudĂ­Ĺľ doporuÄŤuju sledovat jejich web a najmÄ› pak dorazit 17.5. ke Kaštanu, kde podle jejich vlastnĂ­ch slov bĂ˝vá zvuk bez chyb. My tam budem…